Kriminál
73%
Stalloneho nejúspěšnějším obdobím byl rok 1985, kdy se do kin probili a prostříleli čtvrtý Rocky a druhý Rambo. „Italský hřebec“ si v ringu došel pro 300 milionů dolarů, stál přitom jen desetinu této částky. Vietnamský veterán povolaný zpět do akce vydělal takřka na chlup stejně. Všemocný Sly poté zkusil štěstí s civilnějšími žánrovkami Kobra a Do útoku, jejichž americké tržby výrazně poklesly. Především druhý snímek, v němž herec vyhrává klání v páce, si přišel pouze na 16 milionů.
Kriminál, jímž Stallone hodlal prokázat, že zvládne i dramatičtější úlohy, následoval po premiéře třetího Ramba. Ten vydělal po celém světě slušných 189 milionů dolarů a před akční ikonou stála jasná výzva – konečně prodat svůj kasovní potenciál i v nové originální látce. V Kriminálu herec ztvárňuje Franka Leoneho, jenž má krátce před propuštěním z mírně střeženého vězení, kam putoval za ublížení na zdraví. Náhle jej však eskortují do věznice Getaway s maximální ostrahou, jíž železnou rukou vládne Drumgoole (Donald Sutherland). Krutý správce má s Leonem nevyřízené účty a za pomoci bachařů i některých spoluvězňů mu to dává pocítit.
Ačkoli jsou paralely pořádně vratké, Kriminál připomíná víc Vykoupení z věznice Shawshank než Stalloneho předešlé osmdesátkové zářezy. Oba tituly se podobají minimálně situací protagonisty, jenž si tvrdý úděl a šikanu všehoschopného a zkorumpovaného správce nezaslouží. Sly zde není za heroického drsňáka, jenž dokáže celou věznici vymlátit holýma rukama, a schytá dost tvrdých ran.
Jestli film režiséra Johna Flynna (Nemilosrdná spravedlnost) v něčem bezpečně uspěl, pak v navázání sympatií k Leonemu a ve vyvolání čiré nenávisti k pestré paletě záporáků. Sutherland si v ničem nezadá s Bobem Guntonem ze Shawshanku a je čirým zlem, jemuž bezvadně přitakává třeba Sonny Landham alias stopař Billy z Predátora. Ve vedlejších rolích pak vynikají ještě Tom Sizemore (Zachraňte vojína Ryana) nebo Frank McRae (Rocky II).
Shawshanku se však Kriminál podobá hlavně v prvotním přijetí veřejností, která oba filmy veskrze ignorovala. Drsná exkurze do věznice Getaway, jíž samozřejmě neschází pokleslá osmdesátková estetika, přehnané akční scény a zadostiučinění plynoucí z násilného rozřešení, vydělala o prvním víkendu pouhých šest milionů dolarů. A to přitom stála 24 miliony. Jen pro porovnání, druhý Rambo otevřel za 25 milionů a třetí za 16.
Ihned po premiéře vyšel článek v Los Angeles Times, který se pozastavoval nad Stalloneho slábnoucí star-power. Hlavně nad tím, jak Sly marně hledá diváckou cílovku mimo zavedené série a jak s ním jeho fandové stárnou. „Etabloval se ve dvou arénách, a to ve filmech ve stylu Rockyho a Ramba,“ vysvětloval John Krier, prezident společnosti Exhibitor Relations Inc. poskytující tržební údaje kinům. Podle něj Kriminál, který považuje spíš za podzimní premiéru, doplatil i na srpnové uvedení a vysokou konkurenci. Jen o pět dní později uvedl James Cameron svou Propast a v kinech ještě doznívala bondovka Povolení zabíjet.
LA Times nicméně poukázaly také na to, že 34 % obecenstva Kriminálu tvořili lidé starší 35 let. Tehdy třiačtyřicetiletý Stallone už tolik nedokázal oslovit mladší publikum, na které cílily největší dobové hity jako Návrat do budoucnosti, Top Gun nebo Indiana Jones. Kriminál byl odsouzený k tomu, aby se podobně jako Kobra stal kultovním snímkem. Tedy dílem nikoli nepovedeným, nýbrž určeným specifičtějšímu okruhu publika. Stallone si pro Entertainment Weekly roku 1993 postěžoval, že nešlo o „dostatečně vyspělý snímek, aby měl nějaký signifikantní dopad na jeho publikum a kariéru“. A to je přehnaně tvrdé hodnocení, byť se statistický pokles zájmu pochopitelně kompenzuje těžko.
Do devadesátých let navíc Stallone nevstoupil šťastně. Pátý Rocky se nepovedl a vydělal skoro o dvě třetiny méně než čtyřka, na komediální pokusy Oscar a Stůj, nebo maminka vystřelí! by herec raději zapomněl. Trochu lépe si vedl Demolition Man, jehož však veřejnost víc doceňuje s odstupem let, a velkým hitem byl roku 1993 pouze Cliffhanger.
Kriminál zůstává Stalloneho unikátním osmdesátkovým dílem, v němž se snoubí zábavná přepálenost soudobých žánrovek s ucházejícím pokusem o hlubší drama a všestrannější herectví. Snímek má minimálně na tuzemských databázích slušné hodnocení a není pochyb o tom, že nostalgie v něm šlape na jedničku. Zvlášť pro fanoušky a fanynky, kteří se Stallonem už nějaký pátek stárnou.
