Žebříčky

Nejlepší filmy na téma: transgrese

  1. Buzíci
    Buzíci (1974)
    Film
    Dva pobudové - Jean-Claude (Gérard Depardieu) a Pierrot (Patrick Dewaere) se bezcílně potulují Francií a berou si, na co zrovna dostanou chuť. Když chtějí ukrást auto jednoho holiče, jsou překvapeni majitelem. Společně s Marie-Ange (Miou-Miou), letargickou holičovou přítelkyní, se jim podaří utéct, přičemž je Pierrot postřelen. Jean-Claude ho nechá ošetřit, za což se dotyčnému lékaři odvděčí důkladným vybílením bytu. Šílená a nespoutaná cesta plná sexuálních dobrodružství a překračování zákonů, jak se jen dá, může pokračovat... (Pohrobek)
    71%
    Dva pobudové - Jean-Claude (Gérard Depardieu) a Pierrot (Patrick Dewaere) se bezcílně potulují Francií a berou si, na co zrovna dostanou chuť. Když chtějí ukrást auto jednoho holiče, jsou překvapeni majitelem. Společně s Marie-Ange (Miou-Miou), letargickou holičovou přítelkyní, se jim podaří utéct, přičemž je Pierrot postřelen. Jean-Claude ho nechá ošetřit, za což se dotyčnému lékaři odvděčí důkladným vybílením bytu. Šílená a nespoutaná cesta plná sexuálních dobrodružství a překračování zákonů, jak se jen dá, může pokračovat... (Pohrobek)
    1
  2. Idioti
    Idioti (1998)
    Film
    • KVIFF TV
    • DaFilms
    69%
    2
  3. Tromeo & Juliet
    Tromeo & Juliet (1996)
    Film

    Produkční společnost Troma si získala srdce nonkonformních filmových fandů rozjařilými a přemrštěnými braky, které v záplavě tělesných tekutin oslavují vše přízemní a humusné a kterým není nic svaté. Ačkoli si Troma bere na paškál především modly amerického životního stylu jako jsou superhrdinové, fastfoody či střední školy, v polovině devadesátek svou pozornost obrátila k největší klasice romantické literatury. Zatímco staromilci bijí na poplach, přední dramatik alžbětinské Anglie překvapivě nemá moc důvodů rotovat v hrobě. Tromeo a Julie totiž je až nečekaně funkční a promyšlenou interpretací nehynoucího příběhu dvou zahynulých milenců. Jistě, z překrásné Verony se děj přesunul na zaflusaný Manhattan, znesvářené rody nejsou v žádném případě vznešené, spíše prohnilé, vyšinuté a zvrácené a té krve, co znovu beznadějně smáčí krev dříve prolitou, je tentokráte trochu více. Ale to jsou jen prostředky adaptace, které umožňují, aby příběh ožil novou energií a promluvil k divákům, které by kostýmní recitace veršovánek odrazovaly. Právě ve zdejším karnevalovém reji tromáckých bizarních naturščiků, bláznivých úchyláren, pukajících hlav, hysterického pitvoření a fekálního humoru o to více vynikne křehkost i síla osudové lásky. Dodejme, že zde sbíral zkušenosti a poznával, co je opravdový odvaz, James Gunn, režisér o poznání tuctovějšího odvazu Strážci galaxie. Aby lákavých jmen nebylo málo, s jiskrou v srdci a touhou v měšci se do filmu položí dabérské duo Samantha Bifidus a Josef Vokurka. (Festival otrlého diváka 2017)

    62%

    Produkční společnost Troma si získala srdce nonkonformních filmových fandů rozjařilými a přemrštěnými braky, které v záplavě tělesných tekutin oslavují vše přízemní a humusné a kterým není nic svaté. Ačkoli si Troma bere na paškál především modly amerického životního stylu jako jsou superhrdinové, fastfoody či střední školy, v polovině devadesátek svou pozornost obrátila k největší klasice romantické literatury. Zatímco staromilci bijí na poplach, přední dramatik alžbětinské Anglie překvapivě nemá moc důvodů rotovat v hrobě. Tromeo a Julie totiž je až nečekaně funkční a promyšlenou interpretací nehynoucího příběhu dvou zahynulých milenců. Jistě, z překrásné Verony se děj přesunul na zaflusaný Manhattan, znesvářené rody nejsou v žádném případě vznešené, spíše prohnilé, vyšinuté a zvrácené a té krve, co znovu beznadějně smáčí krev dříve prolitou, je tentokráte trochu více. Ale to jsou jen prostředky adaptace, které umožňují, aby příběh ožil novou energií a promluvil k divákům, které by kostýmní recitace veršovánek odrazovaly. Právě ve zdejším karnevalovém reji tromáckých bizarních naturščiků, bláznivých úchyláren, pukajících hlav, hysterického pitvoření a fekálního humoru o to více vynikne křehkost i síla osudové lásky. Dodejme, že zde sbíral zkušenosti a poznával, co je opravdový odvaz, James Gunn, režisér o poznání tuctovějšího odvazu Strážci galaxie. Aby lákavých jmen nebylo málo, s jiskrou v srdci a touhou v měšci se do filmu položí dabérské duo Samantha Bifidus a Josef Vokurka. (Festival otrlého diváka 2017)

    3
  4. Růžoví plameňáci
    Růžoví plameňáci (1972)
    Film

    V karavanu, kde v baltimorském podsvětí žije notoricky známá Divine, byste bydlet nechtěli. A čert vem, že tam kromě téhle makabrózní figurky žije také její hipíkovský syn Crackers a přes křeslo přetékající tunová matka Edie. Divine se totiž ne náhodou honosí titulem „královna oplzlosti“. Jen potkat ji by vás mohlo stát obsah vašeho žaludku, nedej bože s ní rovnou promluvit. A co je nejhorší, právě se odkudsi vynořila vydařená rodinka Marbleových, jež se rozhodla o korunku pro nejnechutnější osobu na planetě srdnatě zabojovat. Začíná šílená série zvrácenosti, odpornosti a nevkusu, která i divákům pražského festivalu Týden otrlého diváka zmrazila krev v žilách, a velmi hlasitě položila otázku, kam až by si měl režisér ve svých filmech dovolit zajít. Každopádně John Waters zašel nejdál, jak jen to bylo možné. A při tvorbě komedie Pink Flamingos, jež je určena jen skutečně srdnatému obecenstvu, se evidentně dobře bavil. (oficiální text distributora)

    57%

    V karavanu, kde v baltimorském podsvětí žije notoricky známá Divine, byste bydlet nechtěli. A čert vem, že tam kromě téhle makabrózní figurky žije také její hipíkovský syn Crackers a přes křeslo přetékající tunová matka Edie. Divine se totiž ne náhodou honosí titulem „královna oplzlosti“. Jen potkat ji by vás mohlo stát obsah vašeho žaludku, nedej bože s ní rovnou promluvit. A co je nejhorší, právě se odkudsi vynořila vydařená rodinka Marbleových, jež se rozhodla o korunku pro nejnechutnější osobu na planetě srdnatě zabojovat. Začíná šílená série zvrácenosti, odpornosti a nevkusu, která i divákům pražského festivalu Týden otrlého diváka zmrazila krev v žilách, a velmi hlasitě položila otázku, kam až by si měl režisér ve svých filmech dovolit zajít. Každopádně John Waters zašel nejdál, jak jen to bylo možné. A při tvorbě komedie Pink Flamingos, jež je určena jen skutečně srdnatému obecenstvu, se evidentně dobře bavil. (oficiální text distributora)

    4
  5. Bôkô Kirisaki Jakku
    Bôkô Kirisaki Jakku (1976)
    Film
    55%
    5
  6. Život i smrt porno bande
    Život i smrt porno bande (2009)
    Film
    55%
    6
  7. Svatební váza
    Svatební váza (1975)
    Film
    „Ohromnou cenu má v lásce to, co se zve perverzí a neřestí: jsou to způsoby nejrevolučnějšího myšlení a jednání,“ píše Dalí ve své Viditelné ženě. V případě jednoho z nejneuvěřitelnějších filmů, jaké kdy byly spatřeny na plátnech kinosálů, autorského snímku belgického milovníka surrealismu a dokumentaristy (sic!) Thierryho Zénoa Svatební váza, jde ovšem o projevy milostného citu mezi mužem a prasnicí, z něhož vzejdou krásná trojčátka, přičemž ona revolučnost spočívá mj. v touze muže nahlédnout své nitro skrze pojídání vlastních výkalů. Bezdialogový, černobílý snímek, jehož formální asketismus kontrastuje se zvrhlými projevy slasti a snově libidosními (zakopávání svině zaživa) i alegorickými (hlavy panenek nasazované malým prasátkům) výjevy, je obsazen jediným hercem, uzavřen do zcela oříznuté lokality rozpadající se farmy obydlené rozličnou faunou a doprovázen výhradně bizarní varhanní hudbou Alaina Pierra. Sólový protagonista této při vší divácké náročnosti podivuhodně mystické podívané, Doménic Garny, ve své kreaci starostlivého „otce“ zvířátek i prasečí dělohou přitahovaného degustátora exkrementů, dokonale evokuje tón celého filmu – naprostá tvůrčí serióznost až vážnost v souvislosti s neodolatelnou chorobností vize ve výsledku působí mimořádně zábavným, zvrhle komickým dojmem. Dlouhou dobu zakazovaná, i odvážnějším publikem a kritikou skandalizovaná filmová pocta surrealistické poezii odpudivosti a metodě psychického automatismu je uměleckou reflexí navenek i dovnitř obrácené všemohoucí vášně po uchopení trapně kauzální reality. Zoofilie a koprofagie jako bestiální fetiše člověka, sevřeného obsesemi všeprostupující smrti a neproniknutelných tajemství života. „První skutečně schizofrenní film,“ volali kdysi největší zastánci díla Boris Lehman či Henri Michaux…
    53%
    „Ohromnou cenu má v lásce to, co se zve perverzí a neřestí: jsou to způsoby nejrevolučnějšího myšlení a jednání,“ píše Dalí ve své Viditelné ženě. V případě jednoho z nejneuvěřitelnějších filmů, jaké kdy byly spatřeny na plátnech kinosálů, autorského snímku belgického milovníka surrealismu a dokumentaristy (sic!) Thierryho Zénoa Svatební váza, jde ovšem o projevy milostného citu mezi mužem a prasnicí, z něhož vzejdou krásná trojčátka, přičemž ona revolučnost spočívá mj. v touze muže nahlédnout své nitro skrze pojídání vlastních výkalů. Bezdialogový, černobílý snímek, jehož formální asketismus kontrastuje se zvrhlými projevy slasti a snově libidosními (zakopávání svině zaživa) i alegorickými (hlavy panenek nasazované malým prasátkům) výjevy, je obsazen jediným hercem, uzavřen do zcela oříznuté lokality rozpadající se farmy obydlené rozličnou faunou a doprovázen výhradně bizarní varhanní hudbou Alaina Pierra. Sólový protagonista této při vší divácké náročnosti podivuhodně mystické podívané, Doménic Garny, ve své kreaci starostlivého „otce“ zvířátek i prasečí dělohou přitahovaného degustátora exkrementů, dokonale evokuje tón celého filmu – naprostá tvůrčí serióznost až vážnost v souvislosti s neodolatelnou chorobností vize ve výsledku působí mimořádně zábavným, zvrhle komickým dojmem. Dlouhou dobu zakazovaná, i odvážnějším publikem a kritikou skandalizovaná filmová pocta surrealistické poezii odpudivosti a metodě psychického automatismu je uměleckou reflexí navenek i dovnitř obrácené všemohoucí vášně po uchopení trapně kauzální reality. Zoofilie a koprofagie jako bestiální fetiše člověka, sevřeného obsesemi všeprostupující smrti a neproniknutelných tajemství života. „První skutečně schizofrenní film,“ volali kdysi největší zastánci díla Boris Lehman či Henri Michaux…
    7
  8. Nekromantik 2
    Nekromantik 2 (1991)
    Film
    Druhé pokračování undergroundového snímku z konce osmdesátých let dějově i stylově na svého předchůdce přímo navazuje. Milostné problémy nekrofilů, na něž jsou oba díly zacílené, tentokrát postihují mladou ženu Moniku, která nejprve koketuje s hnijícími ostatky mrtvoly vyhrabané na hřbitově (jedná se mimochodem o tělo hrdiny prvního dílu) a následně naváže vztah s nesmělým Markem, který pracuje jako dabér pornografických filmů. V důsledku toho musí Monika řešit dilema, zda je lepší křehký citový vztah se živým partnerem založený na vzájemném porozumění, nebo živočišné sexuální jízdy na patřičně ztuhlém a nazelenalém mrtvém těle.

    Oba díly Nekromantika vznikly v amatérských podmínkách a jsou nasnímané na Super 8mm film. Oproti řadě ryze fanouškovských amatérských hororů té doby lze oba snímky označit za ryzí underground, který obsahuje aspekty braku, subverze, šoku, sociální kritiky, černého humoru a amorálnosti. Typicky podzemní opovrhování zažitými vyprávěcími postupy a schématy spolu s artovým feelingem (avšak nikoli nutně obsahem) celého díla jsou patrně důvody, proč řada ortodoxních hororových fanoušků filmy nepřijala za své. Snímky je možné vykládat jako alegorie k současné zmrtvělé společnosti, ale není to ani nutné. Nekromantik a jeho pokračování se totiž nechtějí prezentovat jako produkty určené ke snadné divácké konzumaci, ale naopak činí vše pro to, aby byly nelehko stravitelnými sousty. Nedramatická stavba obou filmů, jejich pomalé tempo a okázale nechutné výjevy nemají diváka stimulovat, ale nutit ho ke konfrontaci. (Festival otrlého diváka)
    49%
    Druhé pokračování undergroundového snímku z konce osmdesátých let dějově i stylově na svého předchůdce přímo navazuje. Milostné problémy nekrofilů, na něž jsou oba díly zacílené, tentokrát postihují mladou ženu Moniku, která nejprve koketuje s hnijícími ostatky mrtvoly vyhrabané na hřbitově (jedná se mimochodem o tělo hrdiny prvního dílu) a následně naváže vztah s nesmělým Markem, který pracuje jako dabér pornografických filmů. V důsledku toho musí Monika řešit dilema, zda je lepší křehký citový vztah se živým partnerem založený na vzájemném porozumění, nebo živočišné sexuální jízdy na patřičně ztuhlém a nazelenalém mrtvém těle.

    Oba díly Nekromantika vznikly v amatérských podmínkách a jsou nasnímané na Super 8mm film. Oproti řadě ryze fanouškovských amatérských hororů té doby lze oba snímky označit za ryzí underground, který obsahuje aspekty braku, subverze, šoku, sociální kritiky, černého humoru a amorálnosti. Typicky podzemní opovrhování zažitými vyprávěcími postupy a schématy spolu s artovým feelingem (avšak nikoli nutně obsahem) celého díla jsou patrně důvody, proč řada ortodoxních hororových fanoušků filmy nepřijala za své. Snímky je možné vykládat jako alegorie k současné zmrtvělé společnosti, ale není to ani nutné. Nekromantik a jeho pokračování se totiž nechtějí prezentovat jako produkty určené ke snadné divácké konzumaci, ale naopak činí vše pro to, aby byly nelehko stravitelnými sousty. Nedramatická stavba obou filmů, jejich pomalé tempo a okázale nechutné výjevy nemají diváka stimulovat, ale nutit ho ke konfrontaci. (Festival otrlého diváka)
    8
  9. Vojížděči vodpadků
    Vojížděči vodpadků (2010)
    Film
    Ojedinělý pokus vytvořit z chaosu, cíleně retardačních skečů a všeprostupující hravé destrukce cosi transcendentálního: čtyři roky starý snímek Vojížděči vodpadků je nejradikálnějším autorským gestem, pod jaké se enfant terrible amerického nezávislého filmu Harmony Korine kdy podepsal. Film-artefakt, natočený i nastřihaný na VHS, je záměrně repetitivní, bezdějovou a surreálně nespojitou sérií epizodických výjevů, v nichž se parta maskovaných kvazi-seniorů a jejich přátel (očividně stižených lehčí formou kretenismu) oddává rozkoším plynoucím z násilí, bizarního (sebe)ukájení a vandalismu. Projekt, který by nejlépe vyzněl promítaný na záchodě, nemusíme nutně číst jako odzbrojující vizi lidského úpadku. Jde totiž zároveň o svéráznou groteskní poctu všem pitvořivým idiotům dneška, jejichž život připomíná nepřetržitou oslavu konce, během níž se mohou naplno věnovat felaci stromů, ojíždění popelnic, falešnému zpěvu, demolici elektronických přístrojů, odpalování petard, nonsensové poezii, stepu, pojídání lívanců s jarem, strkání žiletek do ovoce a mnoha dalším líbezným kratochvílím. Vojížděči vodpadků je okouzlující „hororový“ vaudeville, zábavně nostalgické a nihilistické gesto namířené proti vážnosti a kašírovanosti všeho druhu. Ostatně, ze všech audiovizuálních refrénů těchto novodobých „lidí popelnicových polí“ je nejdůležitější ten, který Korineovo anarchistické dílo vystihuje nepřesvědčivěji: Make it, make it, don't fake it! (Festival otrlého diváka)
    Žánry:DramaNezávislý
    47%
    Ojedinělý pokus vytvořit z chaosu, cíleně retardačních skečů a všeprostupující hravé destrukce cosi transcendentálního: čtyři roky starý snímek Vojížděči vodpadků je nejradikálnějším autorským gestem, pod jaké se enfant terrible amerického nezávislého filmu Harmony Korine kdy podepsal. Film-artefakt, natočený i nastřihaný na VHS, je záměrně repetitivní, bezdějovou a surreálně nespojitou sérií epizodických výjevů, v nichž se parta maskovaných kvazi-seniorů a jejich přátel (očividně stižených lehčí formou kretenismu) oddává rozkoším plynoucím z násilí, bizarního (sebe)ukájení a vandalismu. Projekt, který by nejlépe vyzněl promítaný na záchodě, nemusíme nutně číst jako odzbrojující vizi lidského úpadku. Jde totiž zároveň o svéráznou groteskní poctu všem pitvořivým idiotům dneška, jejichž život připomíná nepřetržitou oslavu konce, během níž se mohou naplno věnovat felaci stromů, ojíždění popelnic, falešnému zpěvu, demolici elektronických přístrojů, odpalování petard, nonsensové poezii, stepu, pojídání lívanců s jarem, strkání žiletek do ovoce a mnoha dalším líbezným kratochvílím. Vojížděči vodpadků je okouzlující „hororový“ vaudeville, zábavně nostalgické a nihilistické gesto namířené proti vážnosti a kašírovanosti všeho druhu. Ostatně, ze všech audiovizuálních refrénů těchto novodobých „lidí popelnicových polí“ je nejdůležitější ten, který Korineovo anarchistické dílo vystihuje nepřesvědčivěji: Make it, make it, don't fake it! (Festival otrlého diváka)
    Žánry:DramaNezávislý
    9
  10. Kinobox - mobilní aplikace

    Stáhněte si mobilní aplikaci Kinobox4.8 z 1000+ hodnocení4.8 (1000+ hodnocení)

    ZDARMA
Které jsou top filmy na téma transgrese? Ve filmovém žebříčku pro téma transgrese s celkovým počtem 9 titulů vede těchto 5 nejlepších filmů: Buzíci, Idioti, Tromeo & Juliet, Růžoví plameňáci, Bôkô Kirisaki Jakku, s hlavními hvězdami, jako jsou: Gérard Depardieu, Miou-Miou, Patrick Dewaere, Jeanne Moreau, Christian Alers, Brigitte Fossey. Dostupnost na online streamovacích platformách (Netflix, HBO Max, Amazon Prime Video, Disney+, Oneplay, Prima Plus, SkyShowtime a nebo iVysílání) poznáte podle ikony u názvu filmu.Stále nevíte, na co se podívat? Vytvořte si svůj vlastní žebříček filmů pomocí vyhledávacího filtru.