Profilový obrázek

nunupajik

Komentáře 12

Od nejnovějších
  1. The Green Inferno
    The Green Inferno (2013)
    Všechny postavy se chovaly tak tupě a naivně, až to bolí (nejen obrazně řečeno), a zasloužily si být požírány hned od začátku filmu. Jinak je to správná nechuťárna… vydloubané oči, děti cucající střeva jak špagety, prostě vše, co si kanibalové představují pod slušnou večeří. Nelze než doporučit těm, kteří mají chuť na horor bez infarktem zavánějících lekacích scén, a nebojí se trpět nad marností dějové linky.
  2. American Ultra
    American Ultra (2015)
    Ústřední dvojka mi přišla už na začátku dost nesympatická a do konce se to ještě zhoršilo. Přiznám se, že chvílemi jsem měl docela problém rozlišit je o sebe. Těžko říct, jestli to bylo těmi jejich stále stejně křivými obličeji nebo mastnýma vlasama. Ostatní postavy můj dojem také nevylepšily. Dva neschopní agenti a parta špičkově vycvičených ultradrsňáků (nějak tak se v tom filmu opravdu jmenovali), kteří ani pohromadě nic kloudného nezvládnou. Ačkoli má být hlavní postava zhulenou verzí Jasona Bournea, k Bournovi má celý film zhruba stejně daleko jako ke komedii. Hodně daleko. Na druhou stranu teď aspoň chápu, proč na některých projekcích rozdávali tvůrci marihuanu.
  3. Povídky ze Stockholmu
    Povídky ze Stockholmu (2013)
    Provázané příběhy pěti podivínů (jak jsem zaslechl po projekci: „Tam snad nebyl nikdo normální… leda tak ten nakladatel.“) a návod, jak jednoduše vypnout proud celému Stockholmu. Naštěstí pro obyvatele švédské metropole je tento návod rafinovaně skrytý až za táhnoucími se prvními dvěma třetinami filmu, které potenciální padouši určitě nedokoukají. Za zmínku stojí alespoň sice dost předvídatelný avšak i tak pěkný závěr a titulkový song Stronger Than Jesus, který nahodí správnou náladu na odchod z kina:)
  4. Čarovný les
    Čarovný les (2014)
    Opět někdo nepoznal, že v dobrém se má skončit, a tak jsme se místo konce, kdy všichni žijí šťastně až do smrti, dočkali pochybné druhé poloviny filmu, která se nedá odpustit a málem ani dokoukat. Pohádkovou atmosféru na začátku můžu pochválit a sem tam jsem se i pousmál, ale v po "prvním konci" doporučuju odejít a nekazit si zážitek:)
  5. Kapitán Phillips
    Kapitán Phillips (2013)
    Skvělé drama, kterému navíc přidává na atraktivnosti skutečnost, že je podle skutečnosti. Šlo by o ještě lepší film, kdyby se v něm nevyskytovaly rádoby dojímavé momenty, jako psaní vzkazu manželce nebo ten strašný šok kapitána na konci, kterému se pořád zdráhám uvěřit, protože do té doby se mi unesený Tom zdál dost nad věcí... jako pravý zkušený kapitán tušící co čekat;) Tyhle momenty jsou o to smutnější, protože se prý ve skutečnosti ani nestaly a byly do filmu přidány pro diváka. Já bych byl pro nový sestřih:)
  6. 300: Vzestup říše
    300: Vzestup říše (2014)
    Všichni tady mluví pomalu nebo hluboce (asi proto, že tehdá byl každý Řek filozof a každý Peršan skrytý Řek) a neustále se motivují siláckýma řečma. Pak se na pár sekund poperou a znova si jdou na úrovni pokecat. Pokud by se někdo i tak bál, že mu kus děje uteče, je všechno podstatné ve zpomaleném záběru. Tedy asi polovina filmu. První 300 byla obrazově velmi povedená a pěkně utíkala, protože po jednom zlém Peršanovi bylo třeba zabít většího a zlejšího Peršana. To už se u druhého filmu zopakovat nepodařilo a i když se tu pár zhlédnutelných záběrů najde, celkově se nemůžu zbavit pocitu, že jsem se mnohem víc nudil, než bavil. A ačkoliv spoustu krve u takovýchto filmů očekávám (čti: vyžaduji, protože si v Americe určitě nastudovali, že to tak bylo:), neustálé šplíchance digitálního slizu mě neskutečně iritovaly.
  7. Enderova hra
    Enderova hra (2013)
    Nečtěte knížky, protože jednou je zfilmují a vy budete zklamaní, že je to jinak, než jste si představovali. Po Atlasu mraků se mi to v krátké době stalo znovu u Enderovy hry. Chápu, že není jednoduché srovnat obsah celé knihy do necelých dvou hodin, ale hodně mi vadí, když se mění něco, co není nutně potřeba. Ender, který si v knize získává obdiv ostatních jako vůdce, i přesto že je mladší a menší než ostatní (kromě Fazolka, který bůh ví proč musel letět s Enderem), je o půl metru vyšší než Bonzo Madrid patřící mezi starší studenty bitevní školy. To by byl takový problém ubrat Bonzovi na nose a přidat na výšce, aby se nad Endera nemusel povyšovat jenom díky tomu, že nosí tílko bez rukávů?! Nesouhlasím s tím, že nemá smysl lpět na detailech. Koho by nepotěšilo, že mu film připomenul nějakou drobnost, na kterou už po přečtení předlohy stačil zapomenout, ať zvedne ruku:) A komu pak vadí, když ví, co se stane, a ono je to ve filmu bez zjevného důvodu úplně jinak? Ne, já bych na detailech, které film nezdražují a nezdržují, určitě lpěl. Celkově je pro mě Enderova hra dost rozporuplná. Dojem si trochu napravuje až v druhé části, kdy už z pohledu Termiťanů o něco jde, před tím ale nevím… Ender prošel bitevní školou a několika armádami asi tak během dne a půl. A mně vůbec nepřišlo, že by se měl během té doby stihnout změnit. Možná to s nějakým odstupem uvidím jinak, ale pro teď je pro mě Enderova hra sice moc pěkně vizuálně provedeným, ale hodně průměrným mainstreamovým filmem, kterému jeho předloha dává výrazně na frak.
  8. Zabít tiše
    Zabít tiše (2012)
    Film je "obohacený" spoustou nudných keců, ale "ocenit" se na něm dá velmi realistické znázornění násilí (kde jsou ty filmy, kde desetkrát někomu ukopnout čelist, než ho to začne vůbec bolet:) Jinak je tento film především hereckým vyžitím Brada Pitta, což mě zas tolik nebere... takže vhodné na normální pokoukání, od kterého nic speciálního nečekáte nebo chcete-li vědět, jak to s vámi dopadne po pouliční bitce s někým bitek znalým.
  9. Útěk z MS-1
    Útěk z MS-1 (2012)
    Nebýt mnoha nelogických věcí, kterých si při sledování všimne i naprostý laik a celý film strašně shazují (ehm nikdy jsem neskákal z letadla, natož z oběžné dráhy, ale gravitace bude podle mě působit na lidi i vesmírné stanice stejně v roce 2079, tak jako dnes:D ) mohl by film patřit k hlavním akčním překvapením roku 2012. Celkově je film ale úplně průměrný a body navíc si zasloužil jen tak tak... díky skvělým hláškám Pearce, hezky slizkému záporákovi umně doplněným jeho chytřejším „kolegou“, a pak taky hudbou v titulcích. Slušná akční oddechovka;)
  10. Austin Powers: Špión, který mě vojel
    Austin Powers: Špión, který mě vojel (1999)
    Film na chlup stejný jako Špionátor z roku 1997, takže nečekejte nic nového a spíš se připravte na staré známé vtípky. Pokud vám ale nevadí pár nechutných scének a zrovna nehledáte nějakou „chytrou“ komedii, budete se u téhle pestrobarevné parodie na všelicos bavit velmi dobře. Navíc oproti prvnímu filmu tady určitě mužská část diváků přihodí body do hodnocení za roztomilou Heather Graham… provedeno:)
  11. Super 8
    Super 8 (2011)
    Když se na něco moc těšíte, často se stane, že jste pak zklamaní a vlastně ani nemáte proč. U Super 8 ten důvod ale máte… celý příběh včetně postranních zápletek je hodně předvídatelný a zřejmě se vám vybaví, že už jste něco podobného viděli. Přehnanost některých scén byla podle mě taky velkým krokem vedle, takže ani vizuální zpracování nic nenapravuje (viz Avatar). Mám pro vás ale radu… netěšte se! …pak si užijete pohodový průměrný film:) Teda vlastně dva filmy za cenu jednoho. P.S. máte-li rovnátka, dejte si radši pozor na emzácké dopravní prostředky;)
  12. Frozen
    Frozen (2010)
    Zatím jednoznačně nejlepší filmové překvapení zimy 2010. S přimhouřeným okem odpouštím i snahu hlavních hrdinů vypadat „cool“ v rozepnuté bundě, i když mrznu k smrti, protože chápu, že mumlání zachumlaných lidí bych si jako divák asi moc neužil. A jakožto chlapec poučený o vychytralosti a vybíravosti dravé zvěře už do hor snad raději nikdy nepojedu:)