Veriano Ginesi

Veriano Ginesi (2. března 1907, Tarquinia, Viterbo, Lazio, Itálie – 1. července 1989, Řím, Itálie) byl italský herec, který se během své dlouhé kariéry objevil v přibližně 50 filmech. Počátky kariéry Veriano Ginesi začínal svou hereckou dráhu v poválečném období, kdy se italská kinematografie vzpamatovávala z následků druhé světové války. Jeho první zaznamenaná role přišla v roce 1948, kdy se objevil jako nespecifikovaný muž v davu v neorealistickém mistrovském díle Vittoria De Sicy Bicycle Thieves. Ačkoliv šlo o malou, neoceněnou roli, film se stal jedním z nejvýznamnějších děl italské kinematografie a položil základy Ginesiho dlouhé kariéry charakterního herce. Zlatá éra italské kinematografie V 60. letech se Veriano Ginesi stal pravidelnou tváří italských filmů, zejména v žánru historických a biblických eposů, které byly v té době velmi populární. V roce 1961 ztvárnil roli mučitele ve filmu Constantine and the Cross, historickém dramatu o raném období života císaře Konstantina. Film režíroval Lionello De Felice a v hlavní roli se představil Cornel Wilde. Ginesi se také objevil v několika peplum filmech (italských historických eposech), jako byly Cleopatra's Daughter (1960), Goliath and the Sins of Babylon (1963) a Hercules vs. Moloch (1963), kde ztvárnil gladiátora. Významným milníkem v jeho kariéře byla role plešatého přihlížejícího při Tucově prvním věšení v kultovním spaghetti westernu Sergia Leoneho The Good, the Bad and the Ugly (1966) s Clintem Eastwoodem v hlavní roli. Ačkoliv šlo opět o menší roli, film se stal jedním z nejslavnějších westernů všech dob a zajistil Ginesimu místo v historii žánru. Spolupráce s významnými režiséry V 70. letech Ginesi pokračoval v budování své filmografie spoluprací s některými z nejvýznamnějších italských režisérů. V roce 1972 ztvárnil roli tlusté dámy ve Felliniho filmu Roma, což dokazuje jeho všestrannost a ochotu přijímat i netradiční role. Objevil se také ve filmu Amarcord (1973) téhož režiséra. V roce 1973 hrál bankéře Angela ve filmu Even Angels Eat Beans a v roce 1974 ztvárnil postavu Barileho v komedii La mafia mi fa un baffo režiséra Riccarda Garronea. V roce 1969 se objevil ve filmu Rabbit in the Pit, německo-italském dramatu režiséra Rogera Fritze. Jedním z jeho posledních významných filmů byl Cuore di cane (Heart of a Dog) z roku 1976, italsko-německá komedie režiséra Alberta Lattuady s Maxem von Sydowem v hlavní roli. Film byl adaptací románu Michaila Bulgakova a vyprávěl příběh profesora, který se pokusí přeměnit psa v člověka. Veriano Ginesi zemřel 1. července 1989 v Římě ve věku 82 let, zanechávajíc za sebou bohaté filmové dědictví. Ačkoliv byl často obsazován do menších rolí, jeho přítomnost v mnoha významných filmech italské kinematografie z něj činí důležitou součást filmové historie této země.