Amarcord (1973)

A m´arcord – vzpomínám si. Fellini celý život vehementně popíral, že jeho film jsou jeho memoáry a čím víc e o tom mlžil, tím jasněji to bylo všem jasné. Jen si přečtěte jeho memoáry a pak si pusťte film. Obrazy ve vaší mysli oživnou, postavy, které jste si jen představovali získají konkrétní rozměr. Trafikantka s obřími ňadry:,,Byla válka a tlustá žena ve mně vždy symbolizovala dojem blahobytu“, nádherně oblečená žena v kině na drahých místech:,,Přelezl jsem až k ní a chytil jí za ruku. Pak jsem se jí po letech snažil najít a když jsem tu stařenu uviděl, zbaběle jsem prchl.“ Co na tom, že to nemá děj. Co na tom, že to nemá jasně definované hrdiny. Amarcord se nemůže jenom vidět, musí se prožít. Fellini za snímek dostal dalšího Oskara a pověst nejosobnějšího filmového tvůrce všech dob, jehož filmová řeč je mezinárodně srozumitelná natolik, že dojme diváky po celé planetě a je úplně jedno, jestli byli někdy u Jadranu nebo ne.

Filmový poklad od geniálního mistra filmu jménem Federico Fellini, snad povinnost pro každého filmového fandu. Co víc napsat ... namám slov.