Zdenek Patočka

Zdeněk Patočka se narodil 6. září 1947 v Praze a je významným českým střihačem filmů. Matka Zdenka pracovala jako dětská lékařka, otec Cyril jako stavař, později zastával funkci děkana Stavební fakulty ČVUT. Zdeňkovým strýcem byl filozof a mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Počátky kariéry Po střední škole Zdeněk studoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. Studia však nedokončil a namísto toho nastoupil roku 1968 jako asistent střihu do televize. V 70. letech pak dálkově vystudoval pražskou FAMU. Zdeněk pak chodil na různé brigády, až se nechal zaměstnat na Barrandově. „Všimli si mě v trikovým oddělení a stal jsem se manipulantem. Trikový oddělení mělo tu výhodu, že v sobě mělo všechny filmový techniky, kopírky, vyvolávací automat, triková kamera. Naučil jsem se je všechny ovládat, to mi pak pomohlo v kariéře střihače." Jednou mu totiž zavolal známý, že v novinách Večerní Praha je vypsaný konkurz na asistenty filmového střihu do televize. Profesionální dráha na Barrandově Od roku 1988 pracoval jako střihač pro Filmová studia Barrandov. V době sametové revoluce byl zrovna pracovně v Německu, kde natáčel dokumentární sérii o betonu. Zdeněk Patočka se během své kariéry na Barrandově podílel na střihu řady významných českých filmů a spolupracoval s předními režiséry. Založení soukromé střižny V roce 1992, po propuštění pracovníků z Barrandova, založil Zdeněk společně s kamarádem Janem Mattlachem na Karlově náměstí první soukromou střižnu. „Začali jsme nakupovat věci, že si uděláme svojí střižnu, kvůli Nesmrtelné tetě jsem koupil střihací stůl." Střižna dnes funguje dál, ale Zdeněk se ze svého podílu nechal už vyplatit. Spolupráce s významnými režiséry Za svou kariéru spolupracoval například s Věrou Chytilovou, Janem Špátou, Jiřím Menzelem, Karlem Smyczkem, Vítem Olmerem, Olgou Sommerovou nebo Helenou Třeštíkovou. Tato spolupráce s předními českými filmaři svědčí o Patočkově vysoké profesionální úrovni a důvěře, kterou si u režisérů získal. Nejvýznamnější filmové práce Stříhal například filmy Pražákům, těm je tu hej, Nesmrtelná teta, Lotrando a Zubejda nebo Anděl Páně. Mezi jeho nejdůležitější práce patří hudební film Prague Selection z roku 1990, za který získal Prémii Českého literárního fondu za střihovou skladbu filmu. Dále se podílel na střihu pohádky The Immortal Woman (1993) režiséra Zdeňka Zelenky, rodinné pohádky Ruffiano and Sweeteeth (1997) Karla Smyczka podle scénáře Zdeňka Svěráka a vánoční pohádky An Angel of the Lord (2005) Jiřího Stracha. Profesionální odkaz Zdeněk Patočka patří mezi nejrespektovanější české střihače své generace. Jeho práce na významných českých filmech 90. let a počátku nového tisíciletí výrazně ovlivnila podobu české kinematografie. Spoluzaložením první soukromé střižny po roce 1989 přispěl k transformaci českého filmového průmyslu v polistopadovém období.