Patrik Ulrich

Patrik Ulrich (narozen jako Patrik Božanić), 18. května 1988, Pardubice, je český režisér, scenárista, hudební skladatel a herec s chorvatskými kořeny. Do svých 6 let užíval příjmení svého otce Slobodana Božaniće, kterého nikdy nepoznal, ačkoliv otcova kameramanská profese ho předurčila ke kariéře v audiovizi. Vzdělání a začátky kariéry Patrik Ulrich vystudoval na Filmové akademii Miroslava Ondříčka (FAMO) v Písku obor scenáristika a dramaturgie. V navazujícím magisterském studiu přestoupil na režii, ke které inklinoval už dříve díky spolupráci s Českou televizí. Před filmovým studiem pracoval jako televizní reportér, hrál na klavír a skládal písně k projektu Pianobar. Působil také sezónu v Národním divadle v Brně v pozici inspicienta a korepetitora baletu. Krátce byl aktivní i jako klávesový hráč v kapele Skandaal na poli české reggae a ska scény. Patrik se už od útlého dětství věnoval hudbě, kompozici a hře na klavír. Je často oslovován jako režisér přenosů symfonických koncertů i jiných scénických produkcí. Se svým týmem Studia Inspirativ či v produkci České televize natočil celou řadu koncertních záznamů, streamů a hudebních pořadů. Spolupracuje s Českou filharmonií, s ČNSO i různými regionálními orchestry jako je Komorní filharmonie Pardubice nebo Karlovarský symfonický orchestr. Filmová tvorba Na svém kontě má řadu úspěšných hraných (Moji drazí, Soukromé lekce), dokumentárních (Obrazy pohádky a sny, Tři Grácie Juraje Jakubiska) i animovaných studentských snímků (O zlatém dešti). Mnohé z jeho filmů byly oceněny na řadě tuzemských i zahraničních festivalů a své místo si našly i na televizní obrazovce. Krátký film Soukromé lekce režíroval v roce 2016, kde v hlavních rolích účinkovali Jakub Frydrych, Klára Sedláčková, Adrian Jastraban a Radana Šašková. Etabloval se především jako tvůrce dokumentárních portrétů a minisérií, přičemž největší úspěch zaznamenaly dokumenty Štace Miloně Čepelky a Hapka-Horáček: Potměšilí hosté. Natočil pseudodokumentární seriál Stopy Járy Cimrmana, ve kterém herci slavného divadla putují po odkazu světem neuznaného génia. K většině svým filmovým i scénickým projektům je rovněž autorem hudby. Dokumentární tvorba Stopy Járy Cimrmana jsou zábavná pseudodokumentární cestopisná minisérie režiséra a scenáristy Patrika Ulricha, inspirovaná životem a dílem fiktivního génia Járy Cimrmana, respektive tvorbou Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, a to především semináři, které jsou součástí divadelních her této autorské dvojice. Šestidílnou minisérii uvádí Miroslav Táborský a účinkují v ní herci divadla Járy Cimrmana. Stopy Járy Cimrmana, představené 2. července 2022 na 56. ročníku MFF KV a pak 13. dubna 2023 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, vznikly k 55. výročí založení divadla Járy Cimrmana. Počínaje 3. květnem 2023 je odvysílala Česká televize. V dokumentu Štace Miloně Čepelky režisér Patrik Ulrich odhaluje renesanční osobnost „herce ženských rolí", který stál u začátků Divadla Járy Cimrmana, ale kromě toho píše básně a flirtuje s hudbou. V roce 2024 natočil dokument Hapka & Horáček: Potměšilí hosté, který připomíná 40. výročí spolupráce Michala Horáčka a Petra Hapky. Hudební skladatel Hapka svého dvorního textaře Horáčka opustil před deseti lety, když předčasně zemřel na Alzheimerovu chorobu. Z dílny Hapky a Horáčka vyšlo bezmála 100 šansonů a písní, které zásadně proměnily tendence české populární hudby, mezi nimi například "Levandulová", "Dívám se dívám", "S cizí ženou v cizím pokoji" a další. V bezmála hodinovém dokumentu České televize se scénárista a režisér Patrik Ulrich poohlíží za spoluprací této originální autorské dvojice, rozkrývá tajemství mimořádně úspěšné spolupráce H+H a připomíná zásadní milníky jejich tvorby. O své vzpomínky, postřehy a zážitky se v dokumentu podělí také Michael Kocáb, Lucie Bílá, Ondřej Brzobohatý, Bára Štěpánová, Petra Hapková, Zora Ulla Keslerová a další. V roce 2024 režíroval a napsal scénář k celovečernímu dokumentu Štěstí Karla Vágnera. Dokument pojednává o úspěšném hudebníkovi a producentovi Karlu Vágnerovi, který o sobě říká, že měl vždycky velké štěstí. Několikrát byl v ohrožení života a pokaždé vyvázl. Štěstí měl i na spolupracovníky, z nichž největší poklonu skládá Haně Zagorové. Jeho rodinný život se sice neobešel bez kotrmelců, ale štěstí všech bylo pro něj vždycky důležité. V dokumentárním filmu vzpomíná nejen on sám, ale i jeho děti, přátelé a kolegové. Další umělecká činnost Mezi jeho celoživotní vzory patří například scenárista Jiří Hubač, skladatelé Petr Hapka a Modest Mussorgskij. Obdivuje také režiséry Svěráka, Tornatoreho i Kieslowského za dokonalé stmelení diváckých požadavků s uměleckou syntézou a klobouk smeká především před evropskou kinematografií. Svátečně bývá vyhledáván i jako dramaturg. Patrik je také autorem biografické knihy o životě a díle předního českého scenáristy a dramatika Jiřího Hubače, jehož tvorbu zpracoval už v rámci své bakalářské a magisterské práce. Řada jeho dokumentů měla premiéru na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha. Patrik Ulrich je autorem desítek koncertních písní a šansonů především na texty cimrmanologa a básníka Miloně Čepelky. Na divadelní prkna přivedl jako debutující režisér úspěšnou rakouskou komedii Sladké plody reality, dramatika Stephana Vögela, kterou v české premiéře nastudoval ve Strašnickém divadle. Spolupracuje rovněž s rozhlasovým moderátorem Tomášem Malečkem na projektech spojených s Divadlem Járy Cimrmana. V roce 2022 složil hudbu pro studentské přestavení Národního divadla v Praze „Práce všeho soudruhu" na motivy života a díla Ondřeje Sekory.