Miloslav Horáček

Miloslav Horáček, narozen 19. srpna 1950 v Praze, je český herec, mim a pedagog. Jeho herecká kariéra zahrnuje především menší, ale výrazné role v českých filmech od konce 60. let 20. století. Počátky kariéry Miloslav Horáček vstoupil do světa filmu na konci 60. let, kdy se objevil v roli tanečníka ve snímku z roku 1969. Následně si zahrál postavu elegána v roce 1970 a téhož roku ztvárnil roli v kultovním filmu Případ pro začínajícího kata režiséra Pavla Juráčka. Tento snímek, inspirovaný Gulliverovou cestou Jonathana Swifta, patří mezi významná díla české kinematografie, které bylo po svém uvedení v roce 1970 staženo z distribuce a stalo se jedním z tzv. trezorových filmů. V tomto alegorickém díle, kde hlavní roli ztvárnil Lubomír Kostelka, se Horáček objevil po boku dalších známých herců jako Pavel Landovský, Klára Jerneková či Jiří Hálek. Sedmdesátá a osmdesátá léta V roce 1973 si Miloslav Horáček zahrál roli klauna, což korespondovalo s jeho mimickým talentem. Rok 1978 byl pro jeho filmografii obzvláště plodný - objevil se ve čtyřech různých rolích: jako student zvaný Já, opilec a ve dvou případech jako tanečník. V 80. letech pokračoval v herecké dráze rolí mima a údržbáře na ulici (1983) a v roce 1985 ztvárnil postavu čerta. Významnou rolí v jeho kariéře byla postava kajzrrocka/vrátného ve filmu Jonáš II. aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988) režiséra Vladimíra Síse. Tento snímek, ve kterém hlavní role ztvárnili Jiří Suchý a Jitka Molavcová, patří mezi zajímavá díla české kinematografie konce 80. let. Pozdější kariéra V 90. letech Miloslav Horáček pokračoval v herecké dráze, přičemž v roce 1992 ztvárnil roli malíře pokojů. Kromě herectví se věnoval také pedagogické činnosti a mimickému umění, což mu umožnilo předávat své zkušenosti mladším generacím. Jeho specializace na mimické umění se projevila i v jeho filmových rolích, kde často využíval svůj talent pro neverbální vyjadřování. Umělecký přínos Miloslav Horáček patří mezi ty české herce, kteří se sice neproslavili hlavními rolemi ve známých filmech, ale svými menšími charakterními postavami přispěli k pestrosti české kinematografie. Jeho schopnost ztvárnit různorodé typy postav od tanečníka přes mima až po dělnické profese ukazuje na jeho všestrannost a adaptabilitu. Přestože jeho jméno nepatří mezi nejznámější v českém filmovém průmyslu, jeho přítomnost v několika významných filmech české kinematografie, včetně trezorového snímku Případ pro začínajícího kata, zajišťuje jeho místo v historii českého filmu.