Hannjo Hasse

Hannjo Hasse (31. srpna 1921, Bonn, Německo – 5. února 1983, Falkensee, Německá demokratická republika) byl východoněmecký herec, který se během své téměř čtyřicetileté kariéry proslavil především jako představitel záporných postav. Počátky kariéry Hannjo Hasse začal studovat herectví v roce 1938 na Institutu pro vzdělávání divadelních umělců Lily Ackermannové v Berlíně. V roce 1941 byl povolán do pracovní služby a později do armády. Po skončení druhé světové války a propuštění ze zajetí se vrátil do Výmaru, kde strávil dalších šest měsíců dokončením svého dramatického vzdělání. Svůj divadelní debut zažil v divadle v Nordhausenu, kde byl také zaměstnán jako dramaturg. Později působil v divadlech v Eislebenu, Burgu bei Magdeburgu a Schwerinu, než se usadil v Divadle Hanse Otta v Postupimi, kde byl členem stálého souboru mezi lety 1954 a 1962. Poté se přestěhoval do berlínské Volksbühne a následně do Deutsches Theater. Filmová kariéra Na filmovém plátně se Hasse poprvé objevil již v roce 1951, kdy ztvárnil menší roli ve filmu Der Untertan. Od konce 50. let se zaměřil především na filmovou a televizní tvorbu. Ačkoli jeho dřívější divadelní role byly převážně komediální povahy, ve filmu téměř výhradně ztvárňoval záporné postavy. Renate Seydelová, která s ním v roce 1966 vedla rozhovor, poznamenala, že byl nejčastějším padouchem mezi herci studia DEFA a Deutscher Fernsehfunk. Mezi jeho významné filmy patří český drama Higher Principle (Jiří Krejčík, 1960), špionážní thriller Reserviert für den Tod (Heinz Thiel, 1963) s Hans-Peterem Minettim a propagandistický film An französischen Kaminen (Kurt Maetzig, 1963) s Arno Wyzniewskim. Posledně jmenovaný byl jedním z osmi významných filmů DEFA natočených mezi lety 1959 a 1964, které se zaměřovaly na téma studené války, s podtextem, že se Východní Německo musí bránit před Západem. Významné role Hannjo Hasse ztvárnil hlavní roli ve válečném filmu Der Fall Gleiwitz (Gerhard Klein, 1961). Film tematizuje inscenovaný incident v Gliwicích večer 31. srpna 1939, který posloužil jako nacistická propaganda a záminka k zahájení druhé světové války útokem na Polsko následující den. Děj byl rekonstruován přesně podle výpovědí příslušníka SS Alfreda Naujockse před britskými úřady během Norimberských procesů. Hasse řekl Seydelové, že tyto role považoval za vzdělávací, aby "demonstrovaly plnou hrůzu fašismu" mladším divákům. V roce 1971 byl Hasse oceněn Uměleckou cenou Německé demokratické republiky. Hasse často ztvárňoval chamtivé průkopníky, kteří se snažili připravit původní Američany o jejich půdu, a to v mnoha východoněmeckých "rudých westernech". Je také známý ztvárněním plukovníka SD von Dietricha v jugoslávském partyzánském filmu Walter Defends Sarajevo nebo důstojníka gestapa v československém filmu Higher Principle. Kromě těchto zábavných filmů také ztvárnil historické antagonisty v několika ponuřejších snímcích zabývajících se nedávnou minulostí, jako byl Alfred Naujocks ve filmu The Gleiwitz Case, Reinhard Heydrich ve filmu Sokolovo a Adolf Eichmann ve filmu Lebende Ware z roku 1966, který byl založen na aféře "krev za zboží". Východoněmecké westerny Hannjo Hasse se objevil v několika východoněmeckých westernech, které studio DEFA vyrobilo během své čtyřicetileté existence. Ačkoli se může zdát absurdní představa Němců a Jugoslávců předstírajících, že jsou američtí indiáni, není to o nic horší než to, co nabízel Hollywood s herci jako Sal Mineo, Ricardo Montalban, Jeff Chandler a Victor Jory. Gojko Mitić, který hrál ve 12 westernech DEFA, byl dokonce natolik oblíbený mezi původními Američany, že byl jmenován čestným náčelníkem Siouxů – pocta, která by pravděpodobně nebyla udělena žádnému z amerických herců specializujících se na westerny. Hasse se objevil v pěti "easternech" (východních westernech), včetně filmů Spur des Falken (Gottfried Kolditz, 1968) a Tödlicher Irrtum (Konrad Petzold, 1970) s Arminem Müller-Stahlem. Je také známý ztvárněním plukovníka SD von Dietricha v jugoslávském partyzánském filmu Walter Defends Sarajevo (Hajrudin Krvavac, 1971). Televizní tvorba Během své téměř čtyřicetileté kariéry byl Hasse nejznámější svými rolemi ve filmech Lebende Ware (1966) a Walter Defends Sarajevo (1972), stejně jako v televizních sériích Rote Bergsteiger (1968) a Archiv des Todes (1980). V seriálu Rote Bergsteiger ztvárnil postavu Franka Freye a objevil se v 9 epizodách v roce 1968. V seriálu Archiv des Todes hrál majora Zirrgiebela. Pozdní kariéra a odkaz Hasse také daboval mnoho filmů a byl německým hlasem pro Philippa Noireta, Pierra Brasseura a Yvese Montanda. Jeho pozdější filmy zahrnují polský historický film Kopernik (Ewa Petelska, Czesław Petelski, 1973), pohádkový film Wer reißt denn gleich vorm Teufel aus (Egon Schlegel, 1977) a komedii Einfach Blumen aufs Dach (Roland Oehme, 1979). Jeho poslední větší rolí byla role v televizní komedii Es war so nett in unserem Quartett (Robert Trösch, 1983). Hannjo Hasse zemřel ve Falkensee v NDR v roce 1983 a je pohřben na hřbitově Südwestkirchhof Stahnsdorf.