Juraj Chlpík

Juraj Chlpík se narodil 10. června 1976 v Bratislavě a je slovenský kameraman. Studium začal v roce 1990 jako fotograf na ŠUP a skončil v roce 1999 jako kameraman na VŠMU v Bratislavě. Juraj Chlpík vystudoval kameru a fotografii na Filmové a televizní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Průlom s dokumentárním filmem Juraj Chlpík se proslavil díky filmu Blind Loves (Slepé lásky, 2008) režiséra Juraja Lehotského, který měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes. Tento dokumentární film, který s velkou jemností vypráví o milostných vztazích čtyř nevidomých osob, se účastnil některých z nejprestižnějších filmových festivalů po celém světě, od Toronta po Mar del Plata, od Londýna po Bělehrad. Za svou práci na filmu Blind Loves získal Chlpík zvláštní uznání na Plus Camerimage, nejrenomovanějším festivalu věnovaném umění a řemeslu kinematografie na světě. Spolupráce s režisérkou Zuzanou Liovou Film The House (Dom) z roku 2011, první celovečerní film Zuzany Liové, měl premiéru na Berlínském filmovém festivalu v roce 2011 a získal různá ocenění včetně Ceny poroty v kategorii New Voices/New Visions na festivalu v Palm Springs a Cenu publika za nejlepší film na Mezinárodním filmovém festivalu Bratislava. Jako kameraman se podílel na celovečerných filmech Slepé lásky (2008) a Dom (2011) a dalších dokumentárních aj krátkých filmech. Mezinárodní uznání s filmem Servants Mezi jeho vybranou filmografii patří film Servants z roku 2020, který měl světovou premiéru v sekci Encounters na 70. Berlinale. Juraj Chlpík se jako kameraman podílel na tomto černobílém dramatu režiséra Ivana Ostrochovského, které se odehrává v komunistickém Československu 80. let a sleduje studenty teologického semináře. Komerční a televizní práce Natočil desítky reklam (Gucci, O2, McDonalds, Orange, Coca Cola, Škoda Auto, Freixenet, P&G, T-mobile, Unilever, Sky TV nebo Allianz), videoklipů a filmů. Identity Petržalky je jeho autorský fotografický projekt, který vystavoval v roce 2006 na Novom moste v Bratislavě. O čtyři roky později dokončil stejnojmenný dokumentární film, který je jeho volným pokračováním.