François Ozon

V československém filmu druhé poloviny 20. století můžeme vysledovat řadu proudů či tvůrčích uskupení, jež se od sebe nějakým způsobem odlišovaly. Zatímco 60. léta máme spojená hlavně s uměleckými, poetickými i sociálně kritickými snímky nové vlny, v těch 70. slavily úspěch chytré komedie z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Byla by však škoda zapomínat na další geniální filmaře, kteří právě v těchto dekádách slavili největší úspěchy.

Novinka Deep Water s Benem Affleckem a Anou de Armas, kterou můžete vidět na Prime Video, nás moc nepotěšila. Podobně laděných snímků, v nichž není nouze o dusnou atmosféru a smyslné scény, je ale naštěstí mnoho. Na filmy uvedené v článku se nyní můžete podívat na streamovacích službách dostupných v Česku.

První říjnové kinopremiéry roku 2020 se nesou v duchu dokumentární a artové tvorby. Těžko říct, kdo a zda vůbec je tu divácký favorit? Pinocchio, malíř Mucha nebo gay drama od slavného francouzského režiséra?

Za svou téměř osm dekád trvající kariéru, kterou zahájila v roce 1931, odehrála na 140 rolí. Darrieux kromě herectví vynikala též jako talentovaná zpěvačka, hráčka na klavír a violoncello. Za svou roli v originálním muzikálu Françoise Ozona 8 žen (2002) byla oceněna Stříbrným medvědem na festivalu Berlinale.

V kinech se schází sedm novinek, z čehož hned pět snímků se k divákům dostává po představení na karlovarském festivalu. Největší pozornost poutá blockbuster Válka o planetu opic (2017) a dokumentární film Víta Klusáka Svět podle Daliborka (2017), portrét prostějovského introverta, který tíhne k neonacismu.

15. ledna bude v kině Světozor zahájen jubilejní 10. ročník Festivalu krátkých filmů Praha. A protože půjde o kulatiny, bude se mimo mezinárodní soutěžní program též vzpomínat na originální a nezapomenutelné kraťasy let předchozích. Nějaké další důvody, proč se na přehlídku vydat?

Taková nálož filmů, jakou si pro tento víkend přichystali distributoři, se jen tak nevidí. 10 nových snímků míří do tuzemských kin. Bohužel tu ale platí nepřímá úměra, tedy že kvantita rozhodně nezaručuje kvalitu. Pojďme si všechny snímky představit.

Ačkoliv se jedná o jeden z nejpozoruhodnějších českých filmů posledních dvaceti let, málokdo ho viděl. Postel režiséra Oskara Reifa, černobílou obrazem a černou humorem, totiž provází výrazná nepřízeň osudu. Naposledy minulý týden. Česká televize uvedla tento snímek po jedenácti letech (sic!), ovšem naprosto v nesmyslném čase během konání karlovarského festivalu. Kdo chce tuto širokoúhlou perlu vidět, má šanci - navíc na plátně - na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 31. července 2010.