Pavel Derevyanko

Pavel Jurjevič Derevjanko, narozen 2. července 1976 v Taganrogu (Rostovská oblast, Ruská SFSR, Sovětský svaz), je uznávaný ruský divadelní a filmový herec s bohatou a rozmanitou kariérou. Počátky kariéry Pavel Derevjanko se narodil do dělnické rodiny, jeho rodiče Jurij Pavlovič a Taťána Vasiljevna Derevjankovi celý život pracovali v továrně v Taganrogu. Studoval v Kyjevě a poté se přestěhoval do Moskvy, kde v letech 1996-2000 studoval na Ruské akademii divadelního umění (GITIS) pod vedením Leonida Chejfece. Již během studia na sebe upozornil režiséra Alexandra Kotta, když se studenty inscenoval představení "Zatovárennaja bočkotara". Kott ho následně obsadil do svého filmu Jeli dva šofjora (Two Chauffeurs were Driving), kde ztvárnil roli Kolky Snegireva, která mu přinesla první uznání. Průlom ve filmové kariéře Po úspěšném debutu se Derevjanko začal objevovat v dalších filmech a seriálech. Významným krokem v jeho kariéře bylo ztvárnění historické postavy anarchisty Nestora Machna v seriálu Děvjať žizněj Nestora Machno (Nine Lives of Nestor Makhno) z roku 2006. Následovaly role v projektech jako Antikiller 2 a televizní seriál Štrafbat, které dále upevnily jeho pozici v ruské kinematografii. Komediální talent Derevjanko prokázal mimořádný talent pro komediální role. Širokou popularitu mu přinesla komedie Gitler kaput! (Hitler Goes Kaput!) z roku 2008, kde ztvárnil sovětského špiona Standartenführera Olafa Šurenberga alias Alexandra Isajeviče Osečkina, který infiltruje Hitlerův vnitřní kruh. Na tento úspěch navázal v roce 2012 komedií Rževskij protiv Napoleona (Rzhevsky versus Napoleon). Tyto filmy ukázaly jeho schopnost přirozeně ztvárnit komické postavy a získaly si široké publikum. Dramatické role a uznání kritiky Přestože je Derevjanko známý svým komediálním talentem, dokázal excelovat i v dramatických rolích. V roce 2010 ztvárnil reálnou historickou postavu politického komisaře Jefima Fomina ve válečném filmu Brestskaja krepost (Fortress of War), který popisuje hrdinskou obranu Brestské pevnosti proti nacistickým útočníkům v červnu 1941. Jeho výkon v tomto filmu byl vysoce ceněn kritiky. Televizní úspěchy V roce 2012 se Derevjanko objevil v hlavní roli v seriálu Obratnaja storona Luny (The Dark Side of the Moon), ruské adaptaci britského seriálu Life on Mars. Ztvárnil zde kapitána moskevské policie Michaila Solovjova, který se po nehodě ocitne v těle svého otce v roce 1979. Za tuto roli byl v roce 2013 nominován na cenu Zlatý orel za nejlepšího televizního herce. V roce 2015 pak ztvárnil cara Petra III. v historickém seriálu Velikaja (Catherine the Great) po boku Julie Snigir v roli Kateřiny II. Vrchol kariéry a současnost V roce 2017 Derevjanko zazářil ve filmu Saljut-7, kde ztvárnil kosmonauta Viktora Aljochina (založeného na skutečné postavě Viktora Savinycha). Film vypráví příběh o záchraně sovětské vesmírné stanice v roce 1985 a získal cenu Zlatý orel za nejlepší film. V roce 2018 se objevil v úspěšném seriálu Domašnij arest (House Arrest), za který v roce 2020 získal cenu Zlatý orel za nejlepší mužský herecký výkon v televizním seriálu. V roce 2021 pak zazářil ve filmu Podelniki, který mu přinesl cenu na festivalu Kinotavr za nejlepší mužský herecký výkon. Za svůj výkon ve filmu Bunt (The Riot) získal v roce 2022 cenu Bílý slon za nejlepší vedlejší roli. Osobní život Pavel Derevjanko byl ve vztahu s Darjou Mjasiščevovou, se kterou má dvě dcery - Varvaru (narozenou v roce 2010) a Alexandru (narozenou v roce 2014). Pár se rozešel na konci roku 2020. Kromě herectví se Derevjanko objevil také v hudebních videoklipech, například v roce 2015 účinkoval v klipu Vasila Oblomova k písni "Mnogochodovočka" a ve videoklipu skupiny Uma2rman "Toxiny". Umělecký přínos Pavel Derevjanko patří k nejvšestrannějším ruským hercům své generace. Jeho filmografie čítá desítky filmů a seriálů různých žánrů, od komedií přes historická dramata až po sci-fi. Vyniká schopností přesvědčivě ztvárnit jak komické, tak dramatické role, a jeho výkony jsou pravidelně oceňovány jak diváky, tak odbornou kritikou. Jeho talent pro transformaci a přirozený herecký projev z něj činí jednu z nejvýraznějších osobností současné ruské kinematografie.