Nikolai Yeryomenko St.

Nikolai Nikolaevich Yeryomenko Sr., narozen 20. června 1923 v Novosibirsku, zemřel 30. června 2000, byl významný sovětský a běloruský divadelní a filmový herec. Narodil se do rodiny vojenského důstojníka, jeho matka pracovala na prokuratuře. Již od dětství projevoval zájem o vystupování, nejprve v mateřské škole a později při školních akcích. Válečná zkušenost a začátky kariéry Po absolvování sedmileté školy a následně odborného učiliště pracoval jako soustružník v továrně. V roce 1942 narukoval na Kalininskou frontu jako bojovník 11. jezdeckého sboru. V červenci téhož roku byl zajat poblíž Vjazmy a následující tři roky strávil v nacistickém koncentračním táboře, kde pracoval v lomech. Tato traumatická zkušenost zanechala na jeho těle hluboké jizvy, které nesl po zbytek života. Po návratu z války začal studovat v divadelním studiu v běloruském Vitebsku. V roce 1948 absolvoval studium v divadelním studiu při Běloruském dramatickém divadle Jakuba Kolase a stal se členem tohoto divadelního souboru, kde působil do roku 1959. Poté přešel do Běloruského národního akademického divadla Janky Kupaly v Minsku, kde zůstal po dobu 40 let. Filmová kariéra Nikolai Yeryomenko Sr. debutoval ve filmu v roce 1960 snímkem Vperedi - krutoy povorot, kde ztvárnil roli vyšetřovatele oblastního policejního oddělení Nikolaje Radeviče. Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel v roce 1962, kdy ho režisér Sergej Gerasimov obsadil do hlavní role ve filmu Men and Beasts. V tomto oceňovaném dramatu ztvárnil poručíka Alexeje Pavlova, sovětského vojáka, který byl zajat během druhé světové války, prošel koncentračními tábory a po letech strávených v zahraničí se vrací do vlasti. Sám herec považoval tuto roli za svůj nejlepší herecký výkon. Film se zabývá dramatickým osudem velitele Rudé armády a jeho cestou zpět do Sovětského svazu po 17 letech strávených v cizině. Významné filmové role V následujících letech vytvořil Yeryomenko Sr. řadu pozoruhodných rolí. V dobrodružném dramatu Pogonya (1965) ztvárnil postavu lovce Anatolije Ivanoviče. Mezi jeho další významné filmy patří Vzryvniki (1970), kde hrál Dmitrije Butrova, a válečné drama More v ogne (1972), kde ztvárnil Jevgenije Židilova. Zahrál si také v historickém válečném filmu Liberation III: Direction of the Main Blow (1971), kde ztvárnil jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. V detektivním seriálu Chelovek v prokhodnom dvore (1972) se představil jako policejní kapitán Sibul. Jeho filmografie zahrnuje desítky filmů, včetně snímků jako Mirovoy paren (1971), Hot Snow (1972) a mnoha dalších. Jeho poslední filmovou rolí byla postava ve snímku Syn za ottsa... (1995). Za svůj mimořádný přínos sovětskému a běloruskému umění byl Nikolai Yeryomenko Sr. v roce 1989 oceněn titulem Národní umělec SSSR. Jeho syn, Nikolai Yeryomenko Jr. (1949-2001), se také stal významným hercem a režisérem sovětské a ruské kinematografie. Nikolai Yeryomenko Sr. zemřel 30. června 2000, zanechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví a nezapomenutelné filmové role, které dodnes patří ke klenotům sovětské kinematografie.