Sheila White

Sheila Susan White (18. října 1948, Londýn, Anglie – 7. září 2018, Spojené království) byla anglická filmová, televizní a divadelní herečka. Narodila se v londýnské čtvrti Highgate, kde její otec pracoval jako úředník v lodní kanceláři. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájila ve dvanácti letech jako členka dětské divadelní skupiny Terry's Juveniles v pantomimě Popelka v Golders Green Hippodrome, kde účinkovala po boku Arthura Askeye. Tato zkušenost ji přivedla k tříletému angažmá v londýnské produkci muzikálu The Sound of Music v Palace Theatre, kde postupně ztvárnila role Brigitty a Louisy von Trappových. Následně se stala studentkou Corona Stage School v londýnském Hammersmithu. V šestnácti letech debutovala v televizi v epizodě seriálu The Wednesday Play (1965) s Geraldine McEwanovou. Přestože byla již teenagerkou, díky svému mladistvému vzhledu stále hrála dětské role. Její televizní kariéra začala v seriálu Z-Cars, kde se objevila po boku Malcolma McDowella. Průlom v kariéře Zásadní zlom v její kariéře přišel s rolí Eileen v muzikálu On the Level v Saville Theatre. Byla vybrána z řad sboru a speciálně pro ni byla napsána píseň "Bleep – Bleep", která se stala hitem představení a proslavila Sheilu White v londýnském West Endu. Tento úspěch ji přivedl k roli Bet, nejlepší přítelkyně Nancy, ve filmové adaptaci muzikálu Lionela Barta Oliver! (1968). Ve filmu účinkovala po boku Shani Wallisové (Nancy) a Marka Lestera (Oliver) v písních "It's a Fine Life" a "I'd Do Anything". Film získal šest Oscarů včetně ceny za nejlepší film. Filmová kariéra v 60. a 70. letech Po úspěchu v Oliver! se objevila v několika dalších filmech konce 60. let, včetně snímků The Ghost Goes Gear (1966), Here We Go Round the Mulberry Bush (1967) a Mrs. Brown, You've Got a Lovely Daughter (1968), kde ztvárnila postavu Tulip. V letech 1969 a 1970 hrála hlavní roli Vivian McKewanové po boku Rodneyho Bewese v sitcomu Dear Mother...Love Albert, na jehož vzniku se podílela i autorsky. V 70. letech se její filmografie rozšířila o roli Rosie Noggettové, sestry Timothyho Ley (Robin Askwith), ve všech čtyřech filmech série Confessions: Confessions of a Window Cleaner (1974), Confessions of a Pop Performer (1975), Confessions of a Driving Instructor (1976) a Confessions from a Holiday Camp (1977). Na rozdíl od ostatních herců v této komediální sérii trvala na tom, že nebude natáčet nahé scény. Dále se objevila ve filmech Villain (1971) s Richardem Burtonem, Alfie Darling (1975) s Joan Collinsovou a v disneyovské komedii Unidentified Flying Oddball (1979), kde si zahrála roli Alisande a znovu se setkala s Rodneym Bewesem. Její filmovou kariéru 70. let uzavřel snímek Silver Dream Racer (1980) s Davidem Essexem. Televizní úspěchy Významným milníkem v její televizní kariéře byla role Messaliny, třetí manželky císaře Claudia (Derek Jacobi), v klasickém seriálu BBC I, Claudius (1976), za kterou získala vynikající recenze. Mezi její další televizní role patřily vystoupení v TV muzikálu Pickwick pro BBC (1969), role Keren Danielové v seriálu Poldark a Annie Millerové v seriálu The Brotherhood – Pre-Raphaelites (známém také jako Love School) pro BBC v režii Pierse Haggarda. V roce 1980 se objevila v epizodě populárního seriálu Minder jako Sharon. Divadelní kariéra Sheila White byla také uznávanou divadelní herečkou. Její rozsáhlé divadelní kredity zahrnují role Mary Pickfordové v The Biograph Girl pro Harolda Fieldinga v režii Victora Spinettiho, Young Belle v Little Me, Ruby v londýnské produkci Dames at Sea, Samanthu v Queen Daniella s Dannym La Rue a Soniu Walsk v britské produkci They're Playing Our Song. V roce 1984 byla nominována na cenu Laurence Oliviera jako "Herečka roku v muzikálu" za svůj výkon v Little Me. Pozdější kariéra a osobní život Po sňatku s divadelním producentem Richardem M. Millsem v roce 1983 se částečně stáhla z herectví. S Millsem měla dva syny. Přesto se v roce 1990 vrátila na obrazovky v šesti epizodách seriálu EastEnders, kde ztvárnila Carol Hanleyovou, biologickou matku Sharon Wattsové (Letitia Dean). V roce 1991 si zahrála chamtivou bývalou manželku Paula Shanea v seriálu Very Big Very Soon. Mezi její pozdější televizní role patřily vystoupení v seriálech The Bill (1993) a Call the Midwife (2012). V letech 1967 až 1970 měla vztah s Alanem Whiteheadem, bubeníkem populární skupiny Marmalade. Přestože byli dva roky zasnoubeni, nikdy se nevzali. Sheila White zemřela 7. září 2018 ve věku 69 let na srdeční selhání po dlouhé nemoci.