VÁLKA, INTRIKY, LÁSKA, NENÁVIST. NEJSLAVNĚJŠÍ SERIÁL O STAROVĚKÉM ŘÍMU. Dvanáctidílný seriál britské stanice BBC je dodnes vysoce ceněn pro svou věrnost slavné předloze Roberta Gravese i pro strhující ztvárnění osudů tehdejších vládců Středomoří. Na začátku bylo Sibylino proroctví, které vnuklo římskému vládci Claudiovi myšlenku vyprávět svůj příběh. Kulhavý, koktající a nahluchlý mladík po léta záměrně zveličoval své tělesné nedostatky, předstíral hlupáka a díky tomu - všemi odstrkovaný a opovrhovaný - neuvázl v záludné síti vzájemných vztahů římské nobility, nestal se obětí intrik své kruté babičky Livie a přežil krutou vládu strýce Tiberia i šíleného synovce Caliguly. Až ho nakonec osud vyvedl z ústraní a v roce 41 n. l. byl prohlášen císařem. Vládcem se ovšem stal z donucení a proti svému republikánskému přesvědčení. V rámci dobového pojetí spravedlnosti se snažil panovat moudře a spravedlivě a leccos se mu i podařilo. Jeho bystrost a důvtip se osvědčily ve vojenské strategii, například při tažení proti Británii. Daleko méně se však Claudiovi dařilo v osobním životě. Nakonec ho totiž zradili i ti, kterým věřil nejvíce...
Úvodní sekvence mi sice strašně připomíná druhou řadu Černé zmije, ale... za totáče musela být tedy sakra omezená nabídka, když je tenhle seriál hodnocen tak vysoko...
Asi k žádnému jinému filmu či seriálu se nehodí vystižněji heslo pravící, že na bitevním poli přežívají nejsilnější, na panovnickém dvoře ti nejchytřejší. Své o tom v televizním zpracování dvoudílného románu Roberta Gravese, vypráví i Claudius, popisující svůj strastiplný život na římském císařském dvoře poznamenaný vrozenými fyzickými a duševními vadami, které ale dokázaly skrýt jeho bystrý intelekt. Pod záštitou své „nesvéprávnosti“ dokázal přežít všechny intriky a travičské skryté vlohy své babičky Livie, strýce Tiberia, násilnickou a sexuální zvrhlost synovce Caliguly, jehož krutovládu ukončili až příslušníci jeho vlastní pretoriánské gardy, kteří Claudia (který se shodou náhod schovával za závěsem) prohlásili za císaře. Seriál britské BBC brilantně popisuje paranoidní atmosféru prvního císařství, kde nebylo prakticky nikomu dopřáno zemřít s pocitem klidného stáří (té pocty se dostalo jen babičce Livii). Protože je prvoplánovaně určen po širší okruh diváků, nezachází oproti filmu Caligula do detailního popisu sexuálních zvrhlostí (které ale byly jinak v té době na denním pořádku) a spíš se staví na konverzační rovině a patří ke špičce svého žánr.
Minimálními prostředky oživený svět starého Říma s jeho úklady, touhami po moci ve střetu republikánské tradice a imperiální velikosti. Krásně inspirativní podnět ke zkoumání historie coby školy života, v němž vše kolotá a ve šroubovicích stoupá, klesá a zaniká