Charles Weldon

Charles Weldon (1. června 1940 – 7. prosince 2018) byl americký herec, režisér, pedagog, zpěvák a skladatel, narozený ve Wetumce v Oklahomě. Jeho všestranná kariéra zahrnovala působení v divadle, filmu i televizi, přičemž nejvýznamnější stopu zanechal jako umělecký ředitel Negro Ensemble Company. Rané období a hudební kariéra Když bylo Weldonovi sedm let, jeho rodina se přestěhovala do Bakersfieldu v Kalifornii, kde pracoval na bavlníkových polích až do svých sedmnácti let. V roce 1959 absolvoval střední školu v Bakersfieldu a následně se připojil k místní doo-wopové skupině The Paradons. Jako hlavní zpěvák skupiny spoluvytvořil hitový singl "Diamonds and Pearls" v roce 1960. Skupina vystupovala v televizní show Dicka Clarka American Bandstand a také koncertovala s Jamesem Brownem a Fatsem Dominem. Po rozpadu The Paradons se Weldon připojil k soulové skupině Blues for Sale, než objevil svou lásku k herectví. Divadelní kariéra Weldonova herecká kariéra začala v roce 1969 rolí v muzikálu Oscara Browna Jr. Big-Time Buck White, kde vystupoval po boku Muhammada Aliho v jeho jediném broadwayském představení. V roce 1970 se připojil k Negro Ensemble Company, kde účinkoval v inscenaci Josepha Walkera Ododo. V roce 1973 ztvárnil roli Skeetera v Walkerově hře The River Niger, která získala cenu Tony za nejlepší hru. Na Broadwayi v této inscenaci vystupoval společně s Cicely Tysonovou a Jamesem Earlem Jonesem. Weldon se také objevil v původní sanfranciské produkci muzikálu Hair. V roce 1981 účinkoval v Pulitzerovou cenou oceněné hře Charlese Fullera A Soldier's Play. Jeho divadelní kariéra zahrnovala také role v inscenacích jako Seven Guitars a Gem of the Ocean od Augusta Wilsona, za které získal prestižní ocenění. V roce 2004 byl jmenován uměleckým ředitelem Negro Ensemble Company, kterou vedl až do své smrti v roce 2018. Během svého působení režíroval řadu produkcí včetně Leslie Leeovy Blues in a Broken Tongue a Samm Art-Williamsovy The Waiting Room. Filmová a televizní kariéra Weldon debutoval ve filmu Who's Minding the Mint? v roce 1967. Jeho filmografie zahrnuje významné snímky jako Stir Crazy (1980), kde ztvárnil postavu Bladea, jednoho z vězňů, který se setkává s hlavními hrdiny v podání Richarda Pryora a Genea Wildera. Film režírovaný Sidneym Poitierem se stal třetím nejvýdělečnějším filmem roku 1980. Mezi jeho další významné filmové role patří účinkování ve snímcích Serpico (1975), Malcolm X (1992) režiséra Spikea Leeho, Fast Walking (1982) a The Wishing Tree (1999). V televizní minisérii Roots: The Next Generation (1979) a A Woman Called Moses (1978) s Cicely Tysonovou v hlavní roli rovněž ztvárnil důležité postavy. Weldonova televizní kariéra zahrnovala hostování v populárních seriálech jako Sanford and Son, Hill Street Blues, Kojak, St. Elsewhere, L.A. Law a Law & Order. V seriálu New York Undercover (1994) ztvárnil opakující se roli. Osobní život a odkaz Weldon byl dvakrát ženatý, jeho manželkami byly Barbara a herečka Debbi Morgan, známá z televizního seriálu All My Children. V letech 1986 až 1989 pracoval jako řidič kamionu na dlouhé vzdálenosti, což později inspirovalo světovou premiéru hry Mama Hated Diesels v Denver Center Theatre Company v roce 2010. Za svou práci získal řadu ocenění, včetně ceny Audelco za nejlepšího herce ve vedlejší roli v inscenaci Seven Guitars, ceny Remy za nejlepšího herce v hlavní roli a ceny Henry za nejlepšího herce ve vedlejší roli v inscenaci Gem of the Ocean v roce 2006. Byl spoluzakladatelem Alumni Organization Negro Ensemble Company. Charles Weldon zemřel 7. prosince 2018 v New Yorku ve věku 78 let. Jeho posledním projektem byl krátkometrážní film Paris Blues in Harlem, který spoluprodukoval a v němž také hrál. Zanechal po sobě bohaté umělecké dědictví jako všestranný herec, režisér a umělecký ředitel, který významně přispěl k afroamerické divadelní a filmové kultuře.