Siem Vroom

Siem Vroom, narozen 22. dubna 1931 v Beemsteru, Noord-Holland, Nizozemsko, byl významný nizozemský herec. Jeho herecká kariéra zahrnovala divadlo, film i televizi, přičemž se stal jednou z respektovaných osobností nizozemské kulturní scény. Divadelní kariéra a ocenění Siem Vroom absolvoval v roce 1956 Divadelní akademii v Maastrichtu a debutoval v divadle jako Gus Ski Jablonski ve hře "In de laatste minuut". Po krátké přestávce zůstal věrný divadlu až do roku 1970, kdy začal působit v divadelních společnostech Globe a Publiekstheater. Jeho divadelní kariéra byla korunována dvěma prestižními oceněními Louis d'Or (nizozemská obdoba ceny Tony za nejlepšího herce) v letech 1974 a 1985. V roce 1974 získal toto ocenění za ztvárnění psychiatra Martina Dysarta ve hře "Equus" v divadle Zuidelijk Toneel Globe. V roce 1984 exceloval v roli Alana Turinga ve hře "Breaking the Code", což byla jedna z jeho posledních významných divadelních rolí. Filmová kariéra Mezinárodní publikum zná Siema Vrooma především díky jeho roli vůdce odboje ve válečném velkofilmu A Bridge Too Far (1977) režiséra Richarda Attenborougha. Tento epický válečný film s hvězdným mezinárodním obsazením (Sean Connery, Michael Caine, Robert Redford, Gene Hackman a další) zobrazoval operaci Market Garden, neúspěšný pokus spojenců o ukončení druhé světové války. Vroom zde ztvárnil nizozemského odbojáře, což byla sice menší, ale významná role v tomto celosvětově úspěšném filmu. V nizozemské kinematografii se Vroom objevil v několika pozoruhodných filmech. V roce 1983 účinkoval ve dvou významných snímcích - v hororu De Lift (The Lift) režiséra Dicka Maase, kde ztvárnil policejního inspektora vyšetřujícího záhadné události kolem výtahu s vlastní inteligencí, a v komediálním dramatu Brandende liefde (Burning Love) režiséra Ate de Jonga, kde hrál pana Bonnemu, otce jedné z postav. Oba tyto filmy patří k významným dílům nizozemské kinematografie 80. let. Televizní tvorba V televizní tvorbě zanechal Siem Vroom výraznou stopu účinkováním v řadě produkcí. Mezi jeho nejvýznamnější televizní role patřilo účinkování v seriálu De Kris Pusaka (1977), který byl v Nizozemsku velmi populární. Tento třináctidílný seriál režírovaný Bramem van Erkelem byl vysílán od října 1977 do ledna 1978. Vroom se také objevil v televizní adaptaci knihy Godfrida Bomanse "Erik of het klein insectenboek" (Erik neboli malá kniha hmyzu). Jeho poslední televizní rolí bylo ztvárnění kardinála Granvella v historickém seriálu Willem van Oranje (1984). Siem Vroom zemřel 6. června 1985 v Amsterdamu ve věku 54 let. Od roku 1981 trpěl nevyléčitelnou nemocí ALS (amyotrofickou laterální sklerózou). I přes tuto diagnózu pokračoval v herecké práci až do konce svého života, což dokazuje jeho profesionalitu a oddanost hereckému umění. Jeho odkaz žije dál jako součást zlaté éry nizozemského divadla a filmu.