Egon Vogel

Egon Vogel, narozen 23. července 1908 v Berlíně, zemřel 10. května 1993 v Berlíně, byl německý divadelní, televizní a filmový herec. Patřil mezi nejvytíženější charakterní herce své doby a během své dlouhé kariéry ztvárnil více než sto filmových a televizních rolí. Počátky kariéry a divadelní působení Egon Wolfgang Ernst Vogel, jak znělo jeho celé jméno, zahájil svou hereckou dráhu již ve 30. letech 20. století. Vedle filmového herectví se věnoval také divadlu, kde často vystupoval v operetách. Mezi jeho významné divadelní role patřilo ztvárnění dvorního operního pěvce Vogla v operetě Das Dreimäderlhaus nebo role Augusta Färneböcka v operetě Besuch am Abend od Williho Kolla. Jeho pěvecký talent (tenor) mu umožnil vyniknout v lehčích zpěvních rolích, které se staly důležitou součástí jeho uměleckého profilu. Filmová kariéra Od 30. let patřil Egon Vogel k nejvytíženějším epizodním hercům německé kinematografie. Jeho filmové role byly často omezeny na jednotlivé scény, ve kterých byl obvykle vidět jen krátce, ale svým profesionálním přístupem dokázal i z malých rolí vytvořit nezapomenutelné výstupy. Mezi jeho významné filmy patří Stop Train 349 (1963), kde ztvárnil roli průvodčího východoněmeckých drah (DDR-Zugschaffner) v tomto napínavém dramatu z období studené války. Film pojednává o východoněmeckém uprchlíkovi, který se pokouší dostat na Západ prostřednictvím amerického vojenského vlaku. Další významnou rolí byla jeho účast ve filmu Die feuerrote Baronesse (1959), špionážním thrilleru odehrávajícím se v Berlíně během druhé světové války. Tento film režiséra Rudolfa Jugerta s Joachimem Fuchsbergerem a Dawn Addams v hlavních rolích vypráví příběh britského agenta, který se infiltruje do německé atomové laboratoře, aby ukradl tajné dokumenty. V roce 1960 se objevil v posledním filmu legendárního režiséra Fritze Langa Die 1000 Augen des Dr. Mabuse (The Thousand Eyes of Dr. Mabuse), kde ztvárnil roli policejního lékaře. Tento černobílý kriminální thriller byl závěrečným dílem Langovy kariéry a zároveň prvním ze série filmů o doktoru Mabusovi, které vznikly v 60. letech. Pohádkové filmy Egon Vogel se objevil také v několika pohádkových filmech, které patří k oblíbeným klasikám německé kinematografie. V roce 1957 ztvárnil dvojroli kapitána a ceremoniáře v pohádce Das singende, klingende Bäumchen (The Singing, Ringing Tree), která je považována za jeden z nejlepších pohádkových filmů produkce DEFA. Tento film, natočený v ateliérech studia Babelsberg, se stal kultovním nejen v Německu, ale i ve Velké Británii, kde byl vysílán BBC až do roku 1980. Vogel se také objevil jako rytíř v pohádce Das tapfere Schneiderlein (The Brave Little Tailor). Televizní tvorba V 60. letech se Egon Vogel začal více objevovat v televizních produkcích. Významnou roli ztvárnil v seriálu Jedermannstraße 11 (1962-1965), kde hrál listonoše Lüdekeho ve 23 epizodách. Tento seriál se odehrával v berlínském činžovním domě a sledoval osudy různých nájemníků. Stejnou roli listonoše převzal Vogel později i v seriálu Drüben bei Lehmanns (1970). Mezi jeho další televizní role patřilo účinkování v seriálech Meine Schwiegersöhne und ich, kde ztvárnil postavu Richarda Kalterera, a Die Laubenpieper. V roce 1988 se objevil v televizním filmu Z.B. Otto Spalt v roli Dr. Schassdorfa. Pozdní kariéra I v pozdějším věku zůstal Egon Vogel aktivním hercem. V roce 1972 se objevil v televizním filmu Happy End oder Wie ein kleines Heilsarmeemädchen Chicagos größte Verbrecher in die Arme der Gesellschaft zurückführte v roli Hanibala Jacksona. Jeho poslední známou rolí byla účast ve filmu z roku 1987 Z.B. Otto Spalt. Egon Vogel byl po celou svou kariéru uznávaným charakterním hercem, který dokázal obohatit každou produkci, ve které se objevil. Přestože často hrál menší role, jeho profesionalita a všestrannost z něj učinily jednoho z nejvytíženějších herců německé kinematografie. Zemřel 10. května 1993 v Berlíně ve věku 84 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví čítající více než sto filmových a televizních rolí.