Heinz Lausch

Heinz Lausch (6. června 1920, Berlín – 10. září 1996, Berlín) byl německý herec a dabér, který se prosadil především ve filmech poválečného Německa. Raná léta a vzdělání Narodil se jako syn kriminálního úředníka a herečky. Po základní škole navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu. Následně studoval herectví na divadelní škole Hellmutha Bergmanna a soukromě u Herberta Hübnera. Před hereckou kariérou se vyučil reklamním kreslířem a v letech 1938 až 1940 pracoval jako technický kreslíř u společnosti Siemens. V letech 1941 až 1942 sloužil jako voják během druhé světové války, než zahájil svou filmovou kariéru. Filmová kariéra Heinz Lausch debutoval ve filmu během válečných let. Jednou z jeho prvních významných rolí byla postava Friedricha Wernera ve válečném propagandistickém filmu Kolberg (1945), který režíroval Veit Harlan. Tento nákladný barevný film byl jedním z posledních snímků natočených v období Třetí říše a měl povzbudit německé obyvatelstvo k odporu proti spojencům. Po válce se Lausch prosadil v tzv. "Trümmerfilmu" (filmu trosek) Kein Platz für Liebe (No Place for Love, 1947), kde ztvárnil hlavní roli Hanse Winkelmanna po boku Bruni Löbel. Film režírovaný Hansem Deppem zachycoval poválečnou realitu zničeného Berlína, kde mladý pár hledá místo pro společný život. Tento snímek patří k důležitým dílům poválečné německé kinematografie a zachycuje každodenní život v troskách bombardovaného města. Pozdější kariéra V 50. a 60. letech pokračoval Lausch v herecké kariéře a objevil se v řadě německých filmů. Mezi jeho významnější role patřilo účinkování ve snímku Rommel ruft Kairo (Rommel Calls Cairo, 1959), válečném thrilleru režiséra Wolfganga Schleifa, který byl založen na skutečné události ze severoafrické kampaně během druhé světové války. Ve stejném roce se objevil také v hudebním filmu Freddy, die Gitarre und das Meer (Freddy, the Guitar and the Sea, 1959) s populárním zpěvákem Freddym Quinnem v hlavní roli. K jeho dalším filmům patří Eine reizende Familie (1948), Einmal am Rhein (Once on the Rhine, 1952), Studentin Helene Willfüer (1955), Du darfst nicht länger schweigen (You Can No Longer Remain Silent, 1955), Solange noch die Rosen blühn (As Long as the Roses Bloom, 1956) a Das kunstseidene Mädchen (1960). Dabérská práce Vedle filmové kariéry se Heinz Lausch věnoval také dabingu. Významná byla jeho práce na dabování postav ve filmech o Vinnetouovi podle knih Karla Maye, kde propůjčil svůj hlas několika postavám, včetně Bullocka ve filmu Vinnetou I a náčelníka kmene Ponců ve Vinnetou II. Heinz Lausch zemřel 10. září 1996 ve svém rodném Berlíně ve věku 76 let, zanechávaje za sebou odkaz v podobě desítek filmových a dabérských rolí, které přispěly k rozvoji poválečné německé kinematografie.