Mabel Van Buren

Mabel Van Buren, narozená jako Mabel Brown Southard 17. července 1878 v Chicagu v Illinois, byla americká divadelní a filmová herečka, která se významně zapsala do historie němého filmu. Divadelní začátky a vstup do filmového průmyslu Mabel Van Buren zahájila svou kariéru jako divadelní herečka, kde si vybudovala solidní reputaci. V roce 1909 ztvárnila hlavní ženské role v divadelních představeních The Virginian a The Squaw Man, což jí přineslo uznání v divadelních kruzích. Její talent ji brzy přivedl k filmovému plátnu, kde začala pracovat pro Kinemacolor Company of America. Skutečný průlom v její kariéře nastal v roce 1914, kdy se film začal rozvíjet směrem k celovečerním snímkům. Právě v této době si jí všiml režisér Cecil B. DeMille, který ji přivedl do Hollywoodu a svěřil jí významné role ve svých projektech. Průkopnice v Hollywoodu Mabel Van Buren se stala první hlavní herečkou studia Famous Players-Lasky na Vine Street v Hollywoodu. Toto studio, které se později stalo součástí Paramountu, bylo jedním z nejvýznamnějších v éře němého filmu. Van Buren debutovala na filmovém plátně ve snímku Serious Sixteen (1910), ale její kariéra se naplno rozběhla až pod vedením Cecila B. DeMilla. Její filmografie čítá více než 80 filmů, což z ní činí jednu z nejplodnějších hereček své doby. Hvězda němého filmu Mezi její nejvýznamnější filmy patří The Girl of the Golden West (1915), kde ztvárnila titulní roli pod režijním vedením Cecila B. DeMilla. Tento western, natočený podle divadelní hry Davida Belasca, vypráví příběh majitelky salonu, která se zamiluje do notorického bandity. Film byl natočen za pouhých osm dní a stal se komerčním úspěchem, když při rozpočtu 15 000 dolarů vydělal 102 000 dolarů. Další významné role ztvárnila ve filmech Brewster's Millions (1914), kde hrála po boku Edwarda Abelese, a The Warrens of Virginia (1915). Vrchol kariéry a přechod k vedlejším rolím Ve dvacátých letech pokračovala v intenzivní filmové práci. Mezi její významné filmy z tohoto období patří The Dawn of a Tomorrow (1924), The Light That Failed (1923) a The Four Horsemen of the Apocalypse (1921). Postupem času, jak stárnula, přešla od hlavních rolí k charakterním a vedlejším postavám. Její matrónský vzhled ji předurčil k rolím matek, tet a dalších starších ženských postav, které však hrála s přesvědčivostí a profesionalitou. Pozdní kariéra a osobní život Van Buren pokračovala ve filmové kariéře až do třicátých let. Její poslední významnou rolí byla postava paní Lee ve filmu Neighbor's Wives (1933). Ve filmech hrála až do smrti svého manžela, shakespearovského herce Jamese Gordona, který zemřel v roce 1941. Kromě Gordona byla Van Buren vdaná také za Ernesta Joye. Měla dceru Katherine Charlton, která se také stala herečkou. Odkaz Mabel Van Buren zemřela 4. listopadu 1947 v Hollywoodu v Kalifornii ve věku 69 let na zápal plic. Přestože dnes není tak známá jako některé její současnice, její přínos pro raný Hollywood je nepopiratelný. Jako jedna z prvních filmových hereček pomáhala formovat nové médium a její práce s Cecilem B. DeMillem přispěla k rozvoji filmového jazyka. Její všestrannost a schopnost přizpůsobit se měnícím se požadavkům filmového průmyslu jí umožnily udržet si kariéru po více než dvě desetiletí, což bylo v nestálém světě němého filmu pozoruhodným úspěchem.