Jerzy Turek

Jerzy Turek, narozen 17. ledna 1934 v Tchórzowě (Mazowieckie, Polsko), zemřel 14. února 2010 ve Varšavě, byl polský herec a umělec, který se stal jednou z nejoblíbenějších tváří polské kinematografie. Začátky herecké kariéry Turek původně nepomýšlel na hereckou dráhu. Po absolvování technické školy pracoval v továrně FSO (Fabryka Samochodów Osobowych) ve Varšavě, kde se podílel na montáži prvních modelů automobilu Warszawa. Osudový zlom v jeho životě přišel, když se spolu s Wojciechem Pokorou, budoucím hereckým kolegou, zapojil do amatérského divadelního kroužku. Díky svému talentu byl přijat na Státní vysokou školu divadelní ve Varšavě, kterou absolvoval v roce 1958. Téhož roku debutoval na divadelních prknech v Divadle Opolské země v Opole rolí Teodora Rousseau ve hře Léto v Nohantu. Filmová kariéra První filmovou rolí Jerzyho Turka byl povstalec v Eroice (1957) režiséra Andrzeje Munka. Za svůj skutečný filmový debut však považoval roli Franka Sochy ve filmu Krzyż Walecznych (Cross of Valor, 1958) Kazimierza Kutze. Právě Kutz ho naučil, jak pracovat před kamerou a pomohl mu pochopit podstatu filmového herectví. V následujících letech se objevil v mnoha významných polských filmech, včetně Gdzie jest generał? (Where is the General?, 1963) a Mocne uderzenie (Strong Hit, 1966), kde ztvárnil dokonce dvě role – skromného mladíka a populárního bigbeatového kytaristu. Ikonické role Největší popularitu Turkovi přinesly jeho komediální role. Nezapomenutelnou se stala jeho postava trenéra Wacława Jarząbka v kultovním filmu Miś (Teddy Bear, 1980) Stanisława Barei. Jeho slavná scéna, kde zpívá do skříně „Łubu dubu, łubu dubu, niech żyje nam prezes naszego klubu. Niech żyje nam!" (Ať žije předseda našeho klubu!), se stala jednou z nejcitovanějších v polské kinematografii. K této postavě se vrátil ještě dvakrát – v Rozmowach kontrolowanych (Controlled Conversations, 1991) Sylwestra Chęcińského a v Rysiu (2007) Stanisława Tyma. Další významnou rolí byl výbušný otec Zenon Solski v populárních komediích Kogel-mogel (1988) a Galimatias, czyli kogel-mogel II (1989) režiséra Romana Załuského. V seriálu Alternatywy 4 (1983) ztvárnil Tadeusza Kubiaka, manžela zpěvačky Kolińské, který byl pod pantoflem své ženy. Televizní tvorba V posledních letech své kariéry se Jerzy Turek stal známým především díky roli sympatického listonoše Józefa Garlińského v populárním seriálu Złotopolscy (1997-2010). Tuto postavu ztvárnil po dobu dvanácti let a získal si s ní srdce televizních diváků. Jak sám v jednom rozhovoru uvedl, dostával dopisy od skutečných listonošů, kteří u něj hledali radu a pomoc. Divadelní kariéra Turek byl také významným divadelním hercem. Během své kariéry působil v několika varšavských divadlech – Syrena (1959-1961), Polski (1961-1969), Narodowy (1969-1974, 1982-1985), Rozmaitości (1974-1982) a Kwadrat (od roku 1986). V letech 1985-1986 byl členem souboru Dramatického divadla v Elblągu. Spolupracoval také s varšavským kabaretem Owca, založeným v polovině 60. let satirikem a hercem Jerzym Dobrowolským. Osobní život a odkaz Jerzy Turek byl znám svou skromností a profesionalitou. Sám sebe nikdy nepovažoval za hvězdu, ale za řemeslníka, který poctivě plní všechny svěřené úkoly. V osobním životě prožil velkou tragédii, když v roce 1977 ztratil třináctiletého syna Pawła. Tato událost ho hluboce poznamenala. V červenci 2009 prodělal mozkovou mrtvici a po několika měsících v nemocnici zemřel 14. února 2010 ve Varšavě na leukémii ve věku 76 let. Jeho odchod zarmoutil tisíce diváků a celý štáb seriálu Złotopolscy, kterému zůstal věrný posledních dvanáct let svého života. Jerzy Turek zůstává v paměti polských diváků jako výjimečný herec s přirozeným komediálním talentem, který dokázal i v menších rolích vytvořit nezapomenutelné postavy.