Teri Tordai

Teri Tordai, narozená 28. prosince 1941 v Debrecenu v Maďarsku, je významná maďarská herečka, která se proslavila v evropské kinematografii především v 60. a 70. letech 20. století. Počátky kariéry Teri Tordai získala v mládí baletní průpravu a od roku 1960 studovala herectví na filmové a televizní škole v Budapešti. Po absolvování studia v roce 1964 působila v Národním divadle a Komediálním divadle v Budapešti. Její filmový debut se však uskutečnil již v roce 1962 v maďarském snímku Esös vasárnap (Deštivá neděle) režiséra Mártona Keliho. V následujících letech se objevila v několika významných maďarských produkcích, včetně filmů Utolsó elötti ember (Předposlední člověk, 1963) a komedie Mit csinált Felséged 3-tól 5-ig? (Co dělal Váš Veličenstvo mezi 15. a 17. hodinou?, 1964), obou v režii Károlyho Makka. V roce 1965 ztvárnila hlavní roli po boku Mari Töröcsik ve filmu Tilos a szerelem (Zakázaná láska). Mezinárodní průlom Mezinárodní kariéru zahájila v roce 1965 německou komedií Ferien mit Piroschka (Prázdniny s Piroškou), kde paradoxně ztvárnila Němku v Maďarsku. Skutečný průlom však přišel v roce 1967, kdy pod jménem Terry Torday ztvárnila titulní postavu Susanne v erotické komedii Susanne, die Wirtin von der Lahn (The Sweet Sins of Sexy Susan) režiséra Franze Antela. Úspěch tohoto filmu vedl k vytvoření celé série šesti filmů o hostinské z Lahnu, všechny v režii Franze Antela. Mezi ně patří Sexy Susan Sins Again (1968), House of Pleasure (1969), Sexy Susan Knows How...! (1970), The Hostess Exceeds All Bounds (1970) a The Countess Died of Laughter (1973). Tato série ji etablovala jako sexuální symbol v německy mluvících zemích a v Itálii. Spolupráce s významnými režiséry Vedle komerčně úspěšných komedií spolupracovala Tordai s několika významnými maďarskými režiséry. Její spolupráce s Istvánem Szabó začala televizním filmem Ösbemutató (Premiéra, 1974). V jeho oscarovém filmu Mephisto (1981) ztvárnila sochařku Lenie po boku Klause Marii Brandauera. S Brandauerem se znovu setkala ve filmu Oberst Redl (Plukovník Redl, 1985), kde hrála hraběnku Festetich. Franz Antel, který ji režíroval v několika erotických komediích, jí také svěřil menší roli ve svém válečném filmu Der Bockerer (1981). Pozdější kariéra v Maďarsku Tordai se objevila v několika filmech uznávané maďarské režisérky Márty Mészáros. Hrála manželku Jana Nowickiho v satirické komedii Délibábok országa (Země přeludů, 1984) podle hry Nikolaje Gogola a měla menší roli ve filmu Napló szerelmeimnek (Deník pro mé milované, 1987). Úspěch zaznamenala jako babička v Mészárosově filmu Bye bye chaperon rouge (Sbohem, Červená karkulko, 1989) a objevila se také v biografickém dramatu Napló apámnak, anyámnak (Deník pro mého otce a matku, 1990) a v dramatu A magzat (Plod, 1994). Ocenění a pozdější projekty V roce 1985 byla Teri Tordai oceněna prestižní maďarskou cenou Jászai Mari Award. V pozdějších letech dostávala relativně menší role v maďarských filmech a televizních pořadech. Mezi pozoruhodné filmy z tohoto období patří Ébredés (Probuzení, 1995) režisérky Judit Elek, Caligula (1996) podle hry Alberta Camuse a muzikál Hamvadó cigarettavég (Doutnající cigareta, 2001) režiséra Pétera Bacsó. Její dcera Lili Horváth (nar. 1976) je také herečkou a společně se objevily ve filmu A temetetlen halott (Nepohřbený muž, 2004) režisérky Márty Mészáros. Umělecký odkaz Teri Tordai je pozoruhodnou osobností maďarské kinematografie, která dokázala propojit komerčně úspěšné role v zahraničních produkcích s umělecky hodnotnými výkony v domácích filmech. Přestože byla v německy mluvících zemích známá především díky sérii erotických komedií, v Maďarsku si vybudovala respektovanou pozici díky spolupráci s předními režiséry jako István Szabó, Márta Mészáros, Károly Makk a Péter Bacsó. Její filmografie čítá více než 130 hereckých rolí, což ji řadí mezi nejvýznamnější maďarské herečky své generace.