Henri Storck

Henri Storck se narodil 5. září 1907 v Oostende v Západním Flandrech v Belgii a stal se jedním z nejvýznamnějších belgických režisérů a průkopníků dokumentárního filmu. Původně se věnoval malířství, ale na počátku 30. let 20. století opustil tuto kariéru a přešel k filmu. V roce 1938 spoluzaložil s Andrem Thirifaysem a Pierrem Vermeylenem Královský belgický filmový archiv (Cinémathèque Royale de Belgique). Průlomové dílo a sociální dokumenty
V roce 1933 režíroval společně s Jorisem Ivensem film Misère au Borinage, dokumentární snímek o horníkách v oblasti Borinage. Film byl zakázán v několika zemích, ale získal celosvětovou pozornost a stal se milníkem aktivistického filmu. Misère au Borinage je považován za klasické dílo politického filmu a byl popsán jako "jeden z nejdůležitějších odkazů v dokumentárním žánru". Nejznámějšími díly Henri Storcka jsou jeho sociální dokumenty, přičemž nejslavnější je právě Misère au Borinage, který natočil společně s Jorisem Ivensem. Umělecké dokumenty a experimentální tvorba
Po válce Henri Storck výrazně rozvinul žánr filmů analyzujících výtvarné umění. Filmy Rubens (natočený ve spolupráci s Paulem Haesaertsem) a The World of Paul Delvaux jsou vynikajícími příklady, které byly okamžitě uznány jako mistrovská díla. Ve svých filmech o umění byl Storck obzvláště inovativní v používání pohybu kamery k zobrazení detailů uměleckých děl a v některých filmech používal animované linie k demonstraci jejich kompozičních struktur. Mezi jeho rané experimentální práce patří Images d'Ostend (1929), Pour vos beaux yeux (1929), Histoire du soldat inconnu (1932) a Sur les bords de la caméra. Vrcholné dílo Peasant Symphony
Od roku 1942 do 1944 Henri Storck komponoval svou Symphonie paysanne (Peasant Symphony), ve které popisuje každodenní život a rituály farmářů v rytmu ročních období. Film je básní o přírodě, lyrickým mistrovským dílem o životě a smrti, o zvířatech a rostlinách, o člověku a jeho práci. Nedostatek filmového materiálu donutil režiséra rozdělit svůj projekt na pět odlišných částí rozprostřených přes tři roky natáčení (čtyři roční období s "interludiem" zobrazujícím venkovskou svatbu). Jediný hraný film a pozdní tvorba
The Smugglers' Banquet (Le Banquet des fraudeurs) z roku 1952 je belgický kriminální film režírovaný Henri Storckem, který byl uveden na Filmovém festivalu v Cannes 1952. Především dokumentarista Storck vytvořil během své plodné kariéry více než sedmdesát filmů, včetně několika hraných snímků: Une Idylle à la plage, krátký film o dospívající lásce, a Le Banquet des fraudeurs, celovečerní film s detektivní zápletkou. Storck natočil téměř 100 filmů, ale ve své vlastní zemi byl často omezován nedbalostí elit vůči filmovému médiu. Henri Storck zemřel 17. září 1999 v Bruselu.