Otto Stoeckel

Otto Stoeckel, narozen 6. srpna 1873 v Buttelstedtu v Německu, zemřel 17. listopadu 1958 v Berlíně, byl významný německý herec, divadelní režisér a později také dabér. Počátky kariéry Syn holiče Otto Stoeckel po ukončení školní docházky navštěvoval učitelský seminář a následně studoval herectví na dvorním divadle ve Výmaru a soukromě u Dagoberta Neuffera. Jeho divadelní kariéra ho zavedla do mnoha německých měst včetně Hanau, Darmstadtu, Freiburgu, Mnichova, Düsseldorfu, Lipska a Drážďan. Působil také v Německém divadle v New Yorku, což svědčí o jeho mezinárodním dosahu již v raných fázích kariéry. Berlínská léta a filmový průlom Od roku 1930 začal Stoeckel působit na berlínských divadelních scénách a pracoval také jako divadelní režisér. Ačkoliv se ve filmu objevoval již v éře němého filmu, teprve po šedesátce se stal vyhledávaným filmovým hercem vedlejších rolí. Specializoval se především na role ředitelů a jiných vysoce postavených pánů, přičemž jeho výstupy byly často velmi krátké, ale výrazné. Filmová kariéra Jako charakterní herec divadla i filmu byl Otto Stoeckel ve 30. a 40. letech 20. století často obsazován do rolí zámožných mužů a postav vysokého společenského postavení. Jeho filmografie zahrnuje desítky snímků, z nichž k nejvýznamnějším patří: Little Dorrit (1934), kde ztvárnil jednu ze svých prvních výraznějších rolí, Spiel mit Menschen (1922) a Die lustigen Vagabunden (1940). V historickém filmu Bismarck (1940), který režíroval Wolfgang Liebeneiner, ztvárnil roli saského ministerského předsedy Friedricha Ferdinanda von Beusta. Film zobrazoval život pruského státníka Otto von Bismarcka jako německého nacionalisty a osamělého génia, který se postavil proti Říšskému sněmu, aby jednal ve jménu lidu. Snímek se později dočkal pokračování Die Entlassung (1942). V roce 1936 se objevil ve filmu Mädchenjahre einer Königin (Dívčí léta královny), který byl považován za největší filmový úspěch herečky Jenny Jugo. Film byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry Sil-Vary z roku 1932 a v roce 1954 byl znovu zfilmován s mladou Romy Schneider v hlavní roli. Tento snímek režírovaný Erichem Engelem vyprávěl příběh princezny Viktorie, která se v 18 letech stala anglickou královnou a brzy byla z politických důvodů nucena ke sňatku, což odmítala. V roce 1936 se také objevil ve filmu Der Kaiser von Kalifornien, který sledoval životní příběh Johanna Augusta Suttera, majitele Sutterova mlýna, proslulého jako místo zrodu velké kalifornské zlaté horečky roku 1849. Film však značně přepisoval skutečnou historii Suttera. V roce 1950 si zahrál ve filmu Das kalte Herz (Studené srdce), německé pohádkové adaptaci natočené studiem DEFA. Režie se ujal Paul Verhoeven a děj filmu vycházel z pohádky Das kalte Herz od Wilhelma Hauffa. Příběh vypráví o uhlíři Peteru Munkovi, který žije v nejhustší části Černého lesa. Když se chce oženit s krásnou Lisbeth, bolestně si uvědomuje svou chudobu a požádá o pomoc Skleněného mužíčka, dobrého ducha lesa. Pomoc sice dostane, ale lehkomyslně ji prohraje. Poté se obrátí na zlého ducha, Holanďana Michela, který mu slíbí veškeré bohatství světa, pokud vymění své srdce za studený kámen. Das kalte Herz byl prvním východoněmeckým barevným filmem (Agfacolor) a také prvním pohádkovým filmem studia DEFA s herci. Pozdní kariéra Po druhé světové válce působil Otto Stoeckel především jako dabér a rozhlasový herec. Zemřel náhle 17. listopadu 1958 ve věku 85 let v Berlíně, uprostřed zkoušek na televizní hru Leihhauslegende. Jeho hrob se nachází na hřbitově Heerstraße v berlínské čtvrti Westend. Jeho vdova Kläre Stöckel byla v roce 1972 pohřbena po jeho boku. Osobní život Otto Stoeckel byl nejprve ženatý s herečkou Evou Speyer, která v té době vystupovala také pod jménem Eva Speyer-Stoeckel. Později se oženil s herečkou Claire Harten (1890-1972). Odkaz Otto Stoeckel patří mezi významné charakterní herce německé kinematografie první poloviny 20. století. Jeho schopnost ztvárňovat autoritativní postavy a osoby vysokého společenského postavení z něj učinila vyhledávaného herce vedlejších rolí, který se objevil v desítkách filmů různých žánrů. Přestože většinou nehrál hlavní role, jeho výkony byly vždy přesvědčivé a přispěly k úspěchu mnoha významných německých filmů své doby.