Andrey Slabakov

Andrey Petrov Slabakov, narozen 13. srpna 1960 v Sofii, je bulharský režisér, scenárista, herec a politik. Pochází z umělecké rodiny – je synem významného bulharského herce Petra Slabakova. V roce 1984 absolvoval obor filmová a televizní režie na Národní akademii divadelního a filmového umění v Sofii pod vedením Yanka Yankova. Po studiích se Slabakov začal věnovat filmové tvorbě a v letech 1991-1995 pracoval pro italskou televizní společnost RAI. Jeho filmografie zahrnuje jak dokumentární, tak hrané filmy. Mezi jeho první dokumentární díla patří Train to the Sea (1990) a The Jews in Bulgaria (1995). Významným milníkem v jeho kariéře byl celovečerní hraný film Wagner (1998), tragikomický příběh o absurditě jednoho dne v životě ženy jménem Elena, která pracuje u lisovacího stroje s názvem "Wagner" z roku 1933. Film, v němž hlavní roli ztvárnila jeho manželka Ernestina Chinova, byl prvním celovečerním filmem natočeným v Bulharsku po tříleté pauze způsobené ekonomickými problémy země. Wagner získal mezinárodní uznání a tři ocenění. V následujících letech Slabakov pokračoval v tvorbě dokumentárních filmů jako Ali Mehmet - the Lonely Poet and the Meaning of Life (2000), Improvisation (2001, ve spolupráci s Rumianou Petkovou), Perlovetz - the River of Life (2001) a My Father (2003). V roce 2007 natočil další významný hraný film Hindemith, který vypráví příběh dvou velmi podobných rodin, jež se nastěhují do identických domů v nové módní čtvrti postavené poblíž komplexu panelových domů. Film zkoumá, jak postupně mezi rodinami narůstá nenávist, přestože k tomu není žádný racionální důvod – pouze jejich vzájemná podobnost. Hindemith získal šest ocenění a tři nominace. V roce 2009 Slabakov režíroval dokumentární film Jazzta prasta ili Koi sa bulgarskite noti?, který sleduje příběh třicetiletého romského hráče na akordeon, jenž ve Vídni založil kapelu "Jazzta-Prasta" a získal s ní nejprestižnější rakouské ocenění v kategorii "world music". Celkem Slabakov natočil 16 filmů, které získaly 23 mezinárodních a 27 národních ocenění. V roce 2019 vstoupil do politiky a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu za stranu VMRO (Bulharské národní hnutí), kde se připojil ke skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR). V Evropském parlamentu působí v Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a dalších výborech, přičemž se zaměřuje především na oblast onkologické politiky a podporu širšího přístupu k moderním a inovativním metodám screeningu a včasné detekce.