Espen Skjønberg

Espen Henrik Skjønberg, narozen 7. dubna 1924 v Oslu, zemřel 26. srpna 2022, byl významný norský herec divadla, filmu a televize. Pocházel z herecké rodiny – byl synem herečky Henny Skjønbergové a herce Eugena Skjønberga, jeho starší bratr Pål Skjønberg byl také úspěšným hercem a divadelním instruktorem. Počátky kariéry Espen Skjønberg se před kamerou objevil již jako dítě v roce 1932 ve filmu En glad gutt a později v roce 1937 v norském klasickém snímku Fant, kde hrála i jeho matka. Jeho divadelní debut přišel v roce 1945, kdy recitoval poezii v norském divadle Chat Noir. V roce 1946 se připojil k Norskému národnímu divadlu a stal se jednou z jeho nejvýznamnějších osobností, kde během následujících 60 let ztvárnil 64 různých rolí. Divadelní kariéra Během své dlouhé divadelní kariéry působil v několika významných norských divadlech: v Národním divadle (1946–1949, 1968–1995), v Det Nye Teater (1949–1959), v Oslo Nye Teater (1959–1966) a v Det Norske Teatret (1966–1968). Ztvárnil mnoho významných rolí v dílech Henrika Ibsena a Williama Shakespeara, a to nejen na norských, ale i na britských a amerických scénách. Byl úzce spojen s Royal Exchange Theatre v Manchesteru, kde se objevil mnohokrát. Mezi jeho významné divadelní role patřil Ulrik Brendel v Ibsenově Rosmersholmu, Starý Ekdal ve Divoké kachně, Dovregubben a Knappestøperen v Peer Gyntovi. Ještě v roce 2006, ve věku 82 let, účinkoval společně s Toralvem Maurstadem v adaptaci Beckettova Čekání na Godota v Národním divadle. Filmová kariéra První hlavní filmovou roli získal Skjønberg v roce 1951 ve snímku Vi vil skilles. Během své kariéry natočil více než 40 filmů. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava regisera v částečně autobiografickém filmu Motforestilling (1972) režiséra Erika Løchena, role přemýšlivého dědice v Arven (1979) Anji Breienové, cestovatel časem a prostorem Martin v En håndfull tid (1989) Martina Asphauga a idealistický stárnoucí důstojník v Secondløitnanten (1993) Hanse Pettera Molanda, za kterou získal norskou filmovou cenu Amanda za nejlepšího herce. Mezinárodní spolupráce Přestože byl Skjønberg po celou svou kariéru zakotven v Norsku, spolupracoval s mnoha slavnými zahraničními kolegy. Hrál po boku Toma Courtenaye, Nigela Hawthorna, Susannah York, Edwarda Woodwarda a Gérarda Depardieu. Významná byla jeho spolupráce s hollywoodskými veterány Cliffem Robertsonem a Robertem Mitchumem ve filmu Pakten (1995). Objevil se také v mezinárodních produkcích jako Codename: Kyril (1988). Televizní tvorba V televizi se Skjønberg proslavil jako hlavní představitel seriálu Familiesagaen De Syv Søstre (1996–2000), jedné z prvních velkých norských mýdlových oper, kde hrál po boku své manželky, herečky Mony Hoflandové, s níž byl ženatý od roku 1959 až do její smrti v roce 2010. Velkou popularitu mu přinesla také role starého horského skřítka Erkeho v úspěšném dětském seriálu Jul i Blåfjell (1999). Mezi jeho další významné televizní role patřila účast v seriálu Berlinerpoplene (2007–2009) podle knih Anne B. Ragdeové, za kterou získal cenu Gullruten za nejlepší mužský herecký výkon. Pozdní kariéra a ocenění I v pozdním věku zůstal Skjønberg aktivním hercem. V roce 2007 ztvárnil nezapomenutelnou a vtipnou roli ve filmu O'Horten režiséra Benta Hamera, za kterou získal v roce 2008 cenu Amanda za nejlepší vedlejší roli. Objevil se také ve filmech jako I Am Dina (2002), Sophie's World (1999) a Guggen: The Big Cheese (2002). Odkaz a uznání Za svou práci získal Skjønberg řadu ocenění, včetně Čestné ceny Norské umělecké rady v roce 1989, filmové ceny Amanda za nejlepšího herce v roce 1994 a její Čestné ceny v roce 2004. Obdržel také Cenu Britské divadelní asociace a byl jmenován rytířem prvního stupně Královského norského řádu sv. Olafa norským králem. Espen Skjønberg zemřel 26. srpna 2022 ve věku 98 let, zanechávaje za sebou mimořádný odkaz v norské i mezinárodní kultuře.