Joshua Shelley

Joshua Shelley (narozen jako Joshua Kurzweil; 27. ledna 1920, New York City, USA – 16. února 1990, Los Angeles, USA) byl americký herec a režisér, jehož kariéra byla významně poznamenána politickým vývojem v Hollywoodu v 50. letech 20. století. Počátky kariéry Po druhé světové válce, během níž byl odveden do armády a bojoval v Evropě, se Shelley věnoval divadelnímu herectví v New Yorku. Účinkoval v několika významných divadelních projektech včetně muzikálových revue „Make Mine Manhattan" a „Our Town". Kromě divadla pracoval také v rozhlasových seriálech, například v populárním „Dick Tracy". V roce 1947 se stal jedním ze zakládajících členů prestižního hereckého studia The Actors Studio, což svědčí o jeho profesionálních kvalitách a ambicích. Filmový debut a slibný začátek V roce 1949 se Shelley vydal do Hollywoodu s cílem prosadit se ve filmovém průmyslu. Jeho filmový debut přišel téhož roku ve snímku City Across the River, kde ztvárnil postavu Theodora „Crazy" Perrina, problémového mladíka z reformní školy. Film, který režíroval Maxwell Shane, byl adaptací románu Irvinga Shulmana a zabýval se tématem mladistvé delikvence. Shelleyho výkon byl kritiky velmi dobře přijat a otevřel mu dveře k dalším televizním a filmovým rolím. Ve stejném období získal také roli v muzikálu Yes Sir, That's My Baby s Donaldem O'Connorem. Období blacklistu Shelleyho slibně se rozvíjející kariéra byla náhle přerušena v roce 1952, kdy byl zařazen na tzv. černou listinu (blacklist) v důsledku vyšetřování Výboru pro neamerickou činnost (HUAC), který se zaměřoval na údajné komunistické sympatie v Hollywoodu. Shelley byl označen za komunistického sympatizanta, což vedlo k tomu, že filmová studia s ním odmítala spolupracovat. Během následujících téměř dvaceti let byl nucen vrátit se k divadelní práci v New Yorku, kde působil jak na Broadwayi, tak mimo ni. Toto období představovalo významnou překážku v jeho filmové kariéře, ale zároveň mu umožnilo dále rozvíjet své divadelní dovednosti. Návrat do Hollywoodu Teprve v roce 1973 se Shelley mohl vrátit k pravidelné práci v Hollywoodu, kdy se politická situace změnila a blacklist postupně ztrácel na významu. Jeho návrat byl poznamenán především televizními rolemi, objevil se v populárních seriálech jako B.J. and the Bear, The Odd Couple a Quincy, M.E. Přestože většina jeho práce po návratu byla v televizi, podařilo se mu získat i několik významných filmových rolí. Významné filmové role 70. let V roce 1974 si zahrál roli taxikáře ve filmu The Front Page, černé komedii režiséra Billyho Wildera s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem v hlavních rolích. O dva roky později, v roce 1976, se objevil ve filmu All the President's Men, politickém thrilleru o aféře Watergate s Robertem Redfordem a Dustinem Hoffmanem, kde ztvárnil postavu Al Lewise. Téhož roku se Shelley objevil v jedné ze svých nejvýznamnějších pozdních rolí ve filmu The Front, kde hrál postavu Sama. Tento film, režírovaný Martinem Rittem podle scénáře Waltera Bernsteina, byl obzvláště významný, protože se zabýval tématem hollywoodského blacklistu a spojil Shelleyho s dalšími herci, kteří byli také na černé listině, včetně Zero Mostela, Herschela Bernardiho a Lloyda Gougha. Film s Woodym Allenem v hlavní roli se stal důležitým svědectvím o temném období americké kinematografie a zároveň osobním triumfem pro Shelleyho a jeho kolegy. Osobní život a odkaz Joshua Shelley byl ženatý s Molly McCarthy. Zemřel 16. února 1990 v Los Angeles ve věku 70 let. Jeho kariéra, ačkoliv poznamenána politickými okolnostmi, zahrnovala práci v divadle, filmu i televizi a představuje zajímavý příklad umělce, který se dokázal vrátit na scénu i po letech vynucené absence. Jeho účast ve filmu The Front zůstává symbolickým završením jeho profesionální cesty, kdy se mohl podílet na uměleckém zpracování událostí, které tak výrazně ovlivnily jeho vlastní život.