Marcella Rovena, herečka, narozena 22. ledna 1908 v Coneglianu (Treviso), Itálie, zemřela 9. srpna 1998 v Římě. Byla významnou italskou filmovou a dabingovou herečkou, která se během své dlouhé kariéry objevila ve více než 60 filmech a stala se respektovanou charakterní herečkou italské kinematografie.
Počátky kariéry
Již od mládí projevovala Marcella Rovena zájem o divadlo a začínala v malých lokálních divadelních společnostech. Postupně se vypracovala a měla možnost spolupracovat s významnými divadelními osobnostmi jako byli Dina Galli a Antonio Gandusio. Její talent zaujal režiséra Maria Mattoliho, který ji obsadil do svých varietních představení Za-Bum, což jí otevřelo dveře k dalším divadelním společnostem v Římě.
Filmová kariéra
Na filmovém plátně debutovala Marcella Rovena na počátku 30. let, konkrétně v roce 1932 ve filmu La telefonista (Telefonistka) režiséra Nunzia Malasommy, kde měla příležitost pracovat s herci jako Isa Pola, Luigi Cimara a Sergio Tofano. Tento film odstartoval její dlouhou kariéru charakterní herečky, která trvala až do konce 60. let.
Spolupráce s významnými režiséry
Během své kariéry měla Marcella Rovena možnost spolupracovat s nejvýznamnějšími italskými režiséry své doby. Mezi její nejprestižnější role patří účinkování ve filmu La Strada (1954) režiséra Federica Felliniho, kde ztvárnila postavu vdovy (La vedova) po boku Giulietty Masiny, Anthonyho Quinna a Richarda Baseharta. Tento film, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film, se stal jedním z nejvýznamnějších děl italské kinematografie.
Další významné filmy
K dalším významným filmům v její filmografii patří Europa '51 (1952) režiséra Roberta Rosselliniho, kde hrála roli paní Puglisi ve filmu s Ingrid Bergmanovou v hlavní roli. Spolupracovala také s Luchinem Viscontim na filmech White Nights (1957) a The Leopard (1963), který získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. V The Leopard se objevila po boku hvězd jako Burt Lancaster, Claudia Cardinale a Alain Delon.
Dabingová kariéra
Vedle filmového herectví byla Marcella Rovena také vyhledávanou dabérkou. Díky svému výraznému a přísnému hlasovému projevu byla obsazována do italských verzí zahraničních filmů, kde propůjčila svůj hlas americkým herečkám jako Eve Arden, Kay Francis, Claudette Colbert, Claire Trevor či Barbara Stanwyck. Mezi italskými herečkami, kterým propůjčila svůj hlas, byla i začínající Anna Magnani ve filmu La principessa Tarakanova.
Filmografie
Mezi její další filmy patří Non c'è bisogno di denaro (1933), Darò un milione (1935), Passaporto rosso (1935), La guardia del corpo (1942), Torna a Sorrento (1946), Totò le Mokò (1949), Gli ultimi giorni di Pompei (1950), Totò cerca moglie (1950), Le sei mogli di Barbablù (1950), È arrivato il cavaliere (1950), Stasera sciopero (1951), Licenza premio (1951), Cameriera bella presenza offresi... (1951), Abracadabra (1952), Lo sai che i papaveri (1952) a Amore rosso (1952).
Osobní život
Marcella Rovena byla vdaná za Ermanna Continiho. Zemřela v Římě ve věku 90 let dne 9. srpna 1998, zanechávajíc za sebou bohaté umělecké dědictví, které zahrnuje desítky filmů a nezapomenutelné dabingové výkony.