Sebastian Papaiani

Sebastian Papaiani (25. srpna 1936, Pitești, Rumunsko – 27. září 2016, Bukurešť, Rumunsko) byl významný rumunský filmový a divadelní herec, jehož kariéra zahrnovala desítky filmových a televizních rolí, které se nesmazatelně zapsaly do historie rumunské kinematografie. Počátky kariéry Narodil se v Pitești, jeho otec Alecu Papaiani byl řeckého původu. V sedmnácti letech pracoval jako účetní ve farmaceutickém úřadě a zároveň se věnoval amatérskému divadlu pod vedením bývalé Miss Rumunska z roku 1936, Criny Cojocaru, která ho povzbudila k herecké dráze. V roce 1960 absolvoval Institut divadelního a filmového umění v Bukurešti. Na filmovém plátně debutoval v roce 1963 v komedii Un surâs în plină vară (Úsměv v plném létě) režiséra Geo Saizesca, kde ztvárnil postavu Făniță. Filmová kariéra Sebastian Papaiani se rychle etabloval jako všestranný herec, který exceloval především v komediálních rolích. Skutečný průlom v jeho kariéře přišel s rolí četaře Căpșună v populární sérii Brigada Diverse (1970-1971) režiséra Mircea Drăgana. Definitivní konsekraci mu však přinesla titulní role v komedii Pacala (1974), kde ztvárnil legendární rumunskou lidovou postavu známou svou chytrostí a vychytralostí. Významné filmové role Papaiani se objevil v mnoha ikonických rumunských filmech. V kriminálních snímcích Cu mâinile curate (1972) a Ultimul cartuș (1973) režiséra Sergiu Nicolaesca ztvárnil informátora Oarcă. V historických filmech Fratii Jderi (1974) a Ștefan cel Mare – Vaslui 1475 (1975) hrál mladého šlechtice Ionuța Jdera. Velký úspěch zaznamenal také jako Gogu v komedii Nea Mărin Miliardar (1979), kde hrál po boku legendárního Amzy Pellea. Televizní tvorba Významnou součástí jeho kariéry byl také televizní seriál Toate pînzele sus (1977), kde ztvárnil námořníka Ieremia v příběhu o moldavských rybářích, kteří se stali námořníky na lodi "Naděje" v 19. století. Seriál se stal kultovním dílem rumunské televizní tvorby a dodnes je považován za jeden z nejlepších rumunských seriálů všech dob. Pozdější kariéra V 80. letech pokračoval v úspěšné filmové kariéře rolemi ve filmech jako Secretul lui Bachus (1984) a Secretul lui Nemesis (1985). V roce 2006 se vrátil k postavě Păcală v pokračování Păcală se întoarce. V pozdějších letech se objevil také v televizních seriálech jako Numai iubirea (2004), Lacrimi de iubire (2005) a Nimeni nu-i perfect (2008). Divadelní kariéra a ocenění Vedle filmové tvorby působil Sebastian Papaiani také v divadlech Teatrul de Comedie a Odeon v Bukurešti. V roce 2002 byl oceněn rumunským prezidentem Ionem Iliescu Národním řádem věrné služby v hodnosti rytíře. V roce 2010 oslavil 50 let herecké kariéry premiérou představení Secta femeilor na scéně divadla Nottara v Bukurešti, kde ztvárnil roli Sokrata. V roce 2014 vydala rumunská pošta známku s jeho podobiznou v rámci série "Zlaté hvězdy jeviště a plátna". Má také svou hvězdu na bukurešťské Aleji slávy. Osobní život Sebastian Papaiani byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla herečka Eugenia Giurgiu Papaiani, se kterou měl syna Sebastiana (Basti). Jejich vztah byl komplikovaný - když bylo synovi 5 let, Papaiani opustil rodinu a divadelní scénu v Sibiu, aby hrál v Bukurešti. Přestože později získal soudní cestou péči o syna, jejich vztah zůstal napjatý, když syn upřednostnil život s matkou. Z druhého manželství s Marcelou Papaiani měl syna Alkyse. Sebastian Papaiani zemřel 27. září 2016 ve věku 80 let v Bukurešti po mozkové mrtvici. Byl pohřben s vojenskými poctami na hřbitově Bellu na Aleji umělců, vedle dalšího velikána rumunského divadla a filmu, Marina Moraru.