Barbara Rachwalska

Barbara Rachwalska (13. dubna 1922, Varšava, Polsko – 23. prosince 1993, Varšava, Polsko) byla polská herečka, která se zapsala do historie polské kinematografie svými výraznými rolemi ve filmech poválečného období. Divadelní začátky Během druhé světové války studovala Barbara Rachwalska na tajných divadelních kurzech ve Státním institutu divadelního umění (Państwowy Instytut Sztuki Teatralnej). Svůj divadelní debut uskutečnila v roce 1945 v Lodži, kde se později podílela na založení Nového divadla (Teatr Nowy). V letech 1949–1963 a 1977–1979 působila právě v tomto divadle, kde si vybudovala pevnou pozici jako respektovaná divadelní herečka. Filmová kariéra Barbara Rachwalska debutovala ve filmu v roce 1948, kdy se objevila v historickém dramatu The Last Stage (Ostatni etap) režisérky Wandy Jakubowské. Tento průkopnický film, který patří mezi první kinematografická díla zobrazující holocaust, byl natočen pouhé tři roky po osvobození koncentračního tábora Osvětim a získal Křišťálový glóbus na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. V tomto významném snímku ztvárnila Rachwalska postavu Elzy. Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí byla postava mistrové Aniely Rębaczowé ve filmu Adventure in Marienstadt (Przygoda na Mariensztacie) z roku 1954, který režíroval Leonard Buczkowski. Tento snímek se zapsal do historie jako první polský barevný celovečerní film. Komedie s dokumentárními prvky zachycovala nadšení provázející poválečnou obnovu Varšavy a vyprávěla příběh mladé venkovské dívky Hanky, která se zamiluje do rekordmana v kladení cihel a rozhodne se dokázat, že ženská práce není horší než mužská. V roce 1979 se Barbara Rachwalska objevila v celovečerním režijním debutu Agnieszky Holland Provincial Actors (Aktorzy prowincjonalni), kde ztvárnila roli Stasiakové, sousedky hlavních protagonistů Anky a Krzysztofa. Film, který získal cenu FIPRESCI na filmovém festivalu v Cannes, zachycuje příběh provinčního divadelního souboru a manželského páru herců, kteří se potýkají s osobními i profesními problémy. Další významné filmy Mezi další důležité filmy v její filmografii patří Gromada (1952) a Trzy starty (1955). Objevila se také v populární polské komedii Our Folks (Sami swoi) režiséra Sylwestra Chęcińského z roku 1967, která se stala první částí kultovní trilogie o dvou rozhádaných rolnických rodinách, jež byly po válce nuceny opustit své pozemky a náhodou se usadily na sousedních farmách. Pozdější kariéra V průběhu své kariéry spolupracovala Barbara Rachwalska s významnými polskými režiséry a objevila se v řadě dalších filmů, včetně snímků The Village Mill, My War - My Love, Kobieta w kapeluszu a King Matt the First. Její poslední známou filmovou rolí byla účast ve snímku And the Violins Stopped Playing z roku 1988. Odkaz Barbara Rachwalska patří mezi významné polské herečky poválečného období, které se podílely na formování polské kinematografie. Její herecký talent a všestrannost jí umožnily ztvárňovat různorodé postavy v průběhu více než čtyřicetileté kariéry. Zemřela 23. prosince 1993 ve Varšavě ve věku 71 let, zanechávajíc za sebou bohaté filmové a divadelní dědictví.