Maria Pacôme, narozená 18. července 1923 v Paříži, Francie, byla významná francouzská herečka a dramatička. Zemřela 1. prosince 2018 v Ballainvilliers, Essonne, ve věku 95 let.
Rodinné zázemí a mládí
Maria Pacôme, vlastním jménem Simone Maria Pacôme, prožila složité dětství. Její otec Maurice Pacôme a mladší bratr Robert byli členy francouzského odboje proti nacistům během druhé světové války. Zatímco její otec byl deportován do koncentračního tábora Buchenwald, její bratr byl zastřelen nacisty za své komunistické aktivity. Po návratu otce z koncentračního tábora se Maria často ocitala v pozici, kdy musela bránit svou matku Germaine Hivonait před otcovým násilím. V mládí pracovala jako prodavačka v obchodě s obuví, než se rozhodla pro hereckou kariéru.
Vzdělání a počátky kariéry
Ve svých 18 letech, v roce 1941, nastoupila Maria na prestižní hereckou školu Cours Simon, kde studovala společně s již tehdy známou herečkou Michèle Morgan a Danièle Delorme. Během studií poznala herce Maurice Roneta, za kterého se v roce 1950 provdala. Z jejich manželství se narodil syn François Pacôme, který se později také stal hercem. Maria však svou kariéru odložila až do roku 1956, kdy se s Ronetem rozvedla.
Divadelní kariéra
Po rozvodu zahájila Maria Pacôme svou divadelní kariéru v roce 1956 rolí ve hře La Reine et les Insurgés od Uga Bettiho v režii Michela Vitolda. V roce 1958 účinkovala v divadelní hře Oscar od Clauda Magniera, kde hrála po boku Pierra Mondyho a Jean-Paula Belmonda. Během své kariéry se významně angažovala v divadelním světě, kde účinkovala v dílech Sachy Guitryho a v několika hrách režírovaných Pierrem Mondym. Kromě herectví se Maria Pacôme prosadila i jako dramatička – napsala sedm divadelních her, mezi něž patří Apprends-moi Céline, Le Jardin d'Éponine, On m'appelle Émilie, Les Seins de Lola, Et moi et moi, Les Désarrois de Gilda Rumeur a L'Éloge de ma paresse. V roce 2007 vydala své paměti s názvem Maria sans Pacôme.
Filmová kariéra
Na filmovém plátně debutovala Maria Pacôme v roce 1959 ve snímku Voulez-vous danser avec moi? (Come Dance with Me) režiséra Michela Boisronda. Brzy poté se objevila v mnoha vedlejších rolích, přičemž projevila zvláštní zájem o žánr lidové komedie. Mezi její významné filmy patří Le Gendarme de Saint-Tropez (1964), kde ztvárnila postavu paní Lareine Leroy po boku Louise de Funèse. Dále se objevila ve filmech jako Up to His Ears (Les Tribulations d'un Chinois en Chine, 1965), Le Distrait a La situation est grave... mais pas désespérée od Jacquese Besnarda.
Vrchol filmové kariéry
V pozdější fázi své kariéry získala Maria Pacôme hlavní role v několika významných filmech, včetně Les Sous-doués režiséra Clauda Zidiho. Jedním z jejích nejpamátnějších výkonů byla role paní Barelle ve filmu La Crise (1992) režisérky Coline Serreau, kde hrála matku hlavního hrdiny ztvárněného Vincentem Lindonem. Za tuto roli byla nominována na Césara v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli. Film získal César za nejlepší původní scénář a stal se kultovním dílem francouzské kinematografie s více než 2,3 miliony diváků. Její monolog v tomto filmu, kde vysvětluje svému synovi a rodině, proč odchází od manžela, se stal jednou z nejslavnějších scén francouzského filmu.
Televizní tvorba
Maria Pacôme se objevila také v několika televizních filmech a seriálech. Významná byla její role v seriálu Docteur Sylvestre. V roce 2006 ztvárnila postavu Hortense Bertin v dramatickém seriálu Les Secrets du volcan režisérky Michaëly Watteaux. V roce 2011, již v pokročilém věku, propůjčila svůj hlas postavě babičky ve francouzském animovaném filmu Titeuf: The Movie.
Odkaz
Maria Pacôme zůstává v paměti diváků jako výrazná osobnost francouzského divadla a filmu. Její komediální talent, výrazný projev a schopnost ztvárnit charakterní role z ní učinily jednu z nejrespektovanějších hereček své generace. Během své 52leté kariéry vytvořila nezapomenutelné postavy, které dodnes rezonují s francouzským publikem. Její kultovní výkon ve filmu La Crise zůstává jedním z vrcholů francouzské filmové komedie.