Glyn Owen

Glyn Griffith Owen (6. března 1928, Bolton, Lancashire, Anglie – 10. září 2004, Caernarfon, Gwynedd, Wales) byl velšský divadelní, televizní a filmový herec. Narodil se anglické matce a velšskému otci, který pracoval jako železniční strážce. Raná léta a cesta k herectví Glyn Owen opustil školu ve čtrnácti letech a pracoval v telegrafní kanceláři. V letech 1946-1948 absolvoval povinnou vojenskou službu, během níž účinkoval v amatérském divadelním souboru Válečného úřadu. Následujících pět let působil jako policista v londýnské čtvrti Paddington. Jako dopravní policista jednou dokonce poskytl Richardu Attenboroughovi policejní doprovod s modrými majáky na nahrávání v BBC. Souběžně se věnoval amatérskému divadlu a získal herecké vzdělání v Actors' Studio v St John's Wood. V roce 1955 vystupoval s George Mitchell Singers v Blackpoolu, přičemž jeho agentem byl impresário Lew Grade. Televizní kariéra Jeho televizní debut přišel v roce 1956 v sci-fi seriálu The Trollenberg Terror, kde ztvárnil postavu George Bretta. Skutečný průlom v jeho kariéře však nastal v letech 1957-1961, kdy se proslavil rolí Dr. Patricka O'Meary v dlouho vysílaném nemocničním seriálu Emergency Ward 10 na stanici ITV. Tato role mu přinesla značnou popularitu a v roce 1959 si ji zopakoval i ve filmové adaptaci Life in Emergency Ward 10. V průběhu své kariéry se objevil v mnoha významných britských televizních seriálech. V roce 1965 účinkoval v populárním seriálu Coronation Street jako Norman Lindley, odcizený manžel majitelky obchodu Florrie Lindley. V roce 1972 ztvárnil Edwarda Hammonda v seriálu The Brothers. V kultovním sci-fi seriálu Blake's 7 (1978) si zahrál velitele Leylana ve dvou epizodách první série - Space Fall a Cygnus Alpha. Největší slávu mu však přinesla role Jacka Rolfa, svérázného ředitele loděnice Mermaid Boatyard v úspěšném seriálu Howards' Way (1985-1990), který byl britským tiskem přezdíván jako "námořnický a postelový" seriál. BBC se tímto projektem snažila napodobit úspěch amerických supertelenovel 80. let. Filmová kariéra Ve filmu debutoval v roce 1959 ve snímku Life in Emergency Ward 10, kde si zopakoval svou televizní roli Dr. O'Meary. Mezi jeho další filmové role patřily snímky Inn for Trouble (1960), kde ztvárnil lorda Billa Osborna, válečný film Attack on the Iron Coast (1968), kde hrál postavu Forrestera, a One More Time (1970). Objevil se také v kriminálním thrilleru The Capone Investment (1974) a v dětském filmu The Firefighters (1975). Divadelní kariéra Glyn Owen byl také uznávaným divadelním hercem. Byl zakládajícím členem English Stage Company v Royal Court Theatre v Londýně pod vedením George Devine a působil zde v letech 1960 až 1964. Vystupoval v několika hrách Johna Osborna, včetně Blood of the Bambergs a Under Plain Cover. Pravidelně se objevoval na londýnském West Endu i v alternativním divadle. Vystupoval v Edinburghu s Tomem Courtenayem v Hamletovi a mnohokrát účinkoval v Hampsteadu mezi koncem 60. let a 80. lety. Objevil se také v muzikálech a pantomimách, včetně The Four Musketeers s Harrym Secombem v Drury Lane a Dick Whittington s Kenem Doddem v Palace Theatre v Manchesteru. S Royal Shakespeare Company absolvoval turné po Severní Americe, které vyvrcholilo v Palace Theatre v New Yorku inscenací London Assurance. Osobní život Glyn Owen byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství v roce 1965 bylo s velšskou herečkou Patricií Mort (1933-1999), se kterou měl dvě děti, herce Lloyda Owena (narozen 1966) a Cathy Owen (narozena 1968). Toto manželství bylo později rozvedeno. V roce 2001 se oženil s bývalou tanečnicí a ředitelkou hudební agentury Carrie Clifton. Glyn Owen zemřel na rakovinu 10. září 2004 ve věku 76 let ve velšském Caernarfonu. Jeho odkaz spočívá v oddanosti, talentu a hluboké lásce k divadelnímu umění. Jeho příspěvky k britské televizi a divadlu nadále inspirují a baví diváky.