Donald David Dixon Ronald O'Connor (28. srpna 1925, Chicago, Illinois – 27. září 2003, Calabasas, Kalifornie) byl americký herec, tanečník a zpěvák, který se proslavil svým energickým tanečním stylem, komediálním talentem a všestranností.
Dětství a počátky kariéry
Donald O'Connor se narodil do rodiny varietních umělců. Jeho otec John Edward "Chuck" O'Connor byl cirkusový silák a akrobat, matka Effie Irene (rozená Crane) byla krasojezdkyně a provazochodkyně. Na pódiu se poprvé objevil již ve 13 měsících. Tragicky, když byly Donaldovi pouhých šest měsíců, jeho otec zemřel na infarkt přímo během vystoupení. Vyrůstal v prostředí vaudevillu, kde se naučil tančit, zpívat a předvádět komediální výstupy. Nikdy nechodil do běžné školy, vzdělával se během cestování s rodinným vystoupením, které bylo známé jako "The O'Connor Family, the Royal Family of Vaudeville".
Filmové začátky
Jeho filmový debut přišel v roce 1937 ve snímku Melody for Two. O rok později podepsal smlouvu se studiem Paramount Pictures a objevil se ve filmu Sing, You Sinners po boku Binga Crosbyho. Během svého ročního působení v Paramountu ztvárnil několik rolí, včetně postavy Hucka Finna ve filmu Tom Sawyer, Detective (1938) a role v prestižním snímku Beau Geste (1939). V roce 1941 podepsal smlouvu s Universal Pictures za 200 dolarů týdně, kde začal filmem What's Cookin'? (1942). Studio ho začalo rozvíjet společně s Peggy Ryan jako svou verzi dvojice Mickey Rooney a Judy Garland. Natočil řadu nízkorozpočtových muzikálů, včetně Private Buckaroo (1942), Get Hep to Love (1942) a Mister Big (1943).
Vojenská služba a návrat k filmu
V roce 1944 narukoval ve věku 18 let do armády, kde sloužil v oddělení Special Services a odehrál přes 3000 představení pro vojáky. Po návratu z války pokračoval ve filmové kariéře. V roce 1949 získal hlavní roli ve filmu Francis, příběhu o vojákovi, který se spřátelí s mluvícím mezkem. Film se stal obrovským hitem a následovalo pět pokračování, která však O'Connorovi bránila v rozvoji jeho muzikálové kariéry. O těchto filmech později řekl: "Byly zábavné, ale vlastně docela náročné. Musel jsem hrát vážně, abych přesvědčil publikum, že mezek může mluvit."
Vrchol kariéry
Zlomovým okamžikem v jeho kariéře byla role Cosma Browna v legendárním muzikálu Singin' in the Rain (1952), kde vystupoval po boku Genea Kellyho a Debbie Reynolds. Jeho sólové číslo "Make 'Em Laugh" se stalo jedním z nejpamátnějších tanečních výstupů v historii filmu a vyneslo mu Zlatý glóbus. Choreografii si vytvořil sám a předvedl v ní sérii akrobatických kousků včetně běhu po zdi a salt. Následovaly další významné muzikály jako I Love Melvin (1953), kde předvedl působivý stepařský tanec na kolečkových bruslích, Call Me Madam (1953) s Ethel Merman, který sám považoval za film obsahující jeho nejlepší taneční výkony, a There's No Business Like Show Business (1954) s Marilyn Monroe.
Televizní kariéra a pozdější léta
O'Connor byl také úspěšný v televizi, kde získal v roce 1953 cenu Emmy za svou práci v pořadu The Colgate Comedy Hour. V letech 1954-1955 měl vlastní televizní show The Donald O'Connor Show. Po ukončení série filmů o mluvícím mezkovi v roce 1955 neprodloužilo studio Universal O'Connorovi smlouvu po 13 letech spolupráce. V roce 1957 ztvárnil hlavní roli ve filmu The Buster Keaton Story, který však nebyl úspěšný.
V 60. a 70. letech se O'Connor věnoval především televizním vystoupením a živým show v Las Vegas. V roce 1981 se vrátil na filmové plátno v dramatu Ragtime a debutoval na Broadwayi v muzikálu Bring Back Birdie. V roce 1982 zazářil jako Cap'n Andy v obnoveném uvedení muzikálu Show Boat. Mezi jeho poslední filmové role patřila komedie Out to Sea (1997) s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem.
Osobní život a odkaz
Donald O'Connor byl dvakrát ženatý. V roce 1944 se oženil s Gwendolyn Carter, se kterou měl dceru Donnu. Rozvedli se v roce 1954. V roce 1956 se oženil s Glorií Noble, se kterou zůstal až do konce života a měl s ní tři děti: Alicii, Donalda Fredericka a Kevina.
O'Connor byl všestranným umělcem, který vynikal v tanci, zpěvu i herectví. Jeho atletický taneční styl, chlapecký šarm a komediální talent z něj učinily jednu z nejoblíbenějších hvězd zlaté éry Hollywoodu. Zemřel 27. září 2003 ve věku 78 let na selhání srdce. Za svou kariéru natočil více než 70 filmů a získal řadu ocenění včetně Emmy, Zlatého glóbu a dvou hvězd na hollywoodském chodníku slávy.