Monika Niemczyk

Monika Niemczyk, vlastním jménem Danuta Niemczyk, narozená 26. března 1946 v Krakově, je polská herečka s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou. Pochází z umělecké rodiny – je dcerou houslisty Wacława Niemczyka, sestrou malíře Krzysztofa Niemczyka a neteří herce Leona Niemczyka. V Krakově vystudovala hudební lyceum v oboru housle a následně absolvovala Hereckou fakultu Státní vysoké divadelní školy v Krakově. Filmová kariéra Monika Niemczyk se ve filmovém světě prosadila již v 70. letech. Její filmografie zahrnuje několik významných polských filmů, přičemž k jejím nejznámějším patří role jeptišky ve filmu The Devil (1972) režiséra Andrzeje Żuławského. Tento kontroverzní historický horor, zasazený do období pruské invaze do Polska v roce 1793, byl po svém vzniku komunistickou vládou zakázán až do roku 1987. Niemczyk zde ztvárnila mlčenlivou jeptišku, která je svědkem hrůz a morálního úpadku společnosti. Mezi její další významné filmy patří Bluszcz (1983), kde hrála postavu Kingy Wilczewské, a Luk Erosa (1987) v roli Jadwigy Ciąglewiczowé. Televizní tvorba V televizní tvorbě na sebe upozornila především rolí Nelly Mann v televizním filmu Opowiesci Hollywoodu (1987) režiséra Kazimierza Kutze. Tento komorní snímek, který vypráví fiktivní příběh německých spisovatelů prchajících před nacismem do Hollywoodu, jí přinesl uznání kritiky za psychologicky náročnou roli. V průběhu let se objevila v řadě polských televizních seriálů, včetně populárního kriminálního seriálu 07 zgłoś się, kde ztvárnila prostitutku Ewu Grabik. V novém tisíciletí se představila v seriálech jako Klan, Szadź (2020) jako matka Piotra či M jak miłość (2021) jako paní Renia. Pozdější filmová tvorba V pozdějších letech své kariéry se Monika Niemczyk objevila v několika pozoruhodných filmech. V roce 1999 hrála madame v nevěstinci ve filmu Córy szczęścia, v roce 2005 ztvárnila postavu Marty v historickém dramatu Nina's Journey, které vypráví příběh mladé dívky během druhé světové války ve varšavském ghettu. V roce 2006 se představila jako matka Marysi v dramatu Kto nigdy nie żył, režijním debutu známého herce Andrzeje Seweryna, který pojednává o morálních dilematech mladého kněze po zjištění, že je nositelem smrtelného viru. Po delší pauze se v roce 2019 vrátila na filmové plátno v roli učitelky biologie ve filmu Mowa ptaków režiséra Xaveryho Żuławského, natočeném podle scénáře jeho otce Andrzeje Żuławského. Divadelní kariéra Vedle filmové a televizní tvorby je Monika Niemczyk také uznávanou divadelní herečkou. Svou divadelní kariéru zahájila v roce 1969 v Divadle Juliusze Słowackého v Krakově. Následně působila v několika významných polských divadlech, včetně Starého divadla v Krakově (1975-87, 1992), Malého divadla ve Varšavě (1993), Divadla Rozmaitości ve Varšavě (1995) a Národního divadla ve Varšavě (1997, 2000). Za svou divadelní tvorbu získala několik ocenění, včetně vyznamenání za roli Mladé v inscenaci "Klatwa" na 1. Opolských divadelních konfrontacích v roce 1975 a ceny pro nejlepší herečku za roli ve hře "Wszystko o mojej matce" na 27. Varšavských divadelních setkáních v roce 2017.