Noé Murayama Tudón (4. července 1930, Ciudad del Maíz, San Luis Potosí, Mexiko – 25. srpna 1997, Ciudad de México) byl mexický herec japonsko-mexického původu, který se stal jedním z nejplodnějších a nejvýraznějších herců mexické kinematografie.
Původ a vzdělání
Noé Murayama se narodil jako třetí z osmi dětí japonského lékaře Masaki Murayamy a mexické matky Maríe Teresy Tudón. Aby vyhověl přání svého otce, začal studovat zubní lékařství v Ciudad de México. Po dokončení studia se však rozhodl věnovat své skutečné vášni a zapsal se do Institutu divadla Andrése Solera, kde studoval herectví pod vedením významných osobností jako Fernando Wagner, Ignacio Retes a Enrique Ruelas.
Začátky herecké kariéry
Svůj profesionální debut uskutečnil v roce 1952 v televizním pořadu "Ángeles de la calle" (Andělé ulice). Po účinkování ve třech experimentálních dílech následoval jeho filmový debut v roce 1957. Jednou z jeho prvních filmových rolí byla účast ve snímku "Muertos de risa" (1957), kde hrál po boku Adalberta Martíneze "Resortese" a Maríe Victorie.
Filmová kariéra
Během své dlouhé kariéry se objevil ve více než 150 filmech, 30 divadelních hrách a přibližně 12 telenovelách. Jeho filmografie zahrnuje některé z nejvýznamnějších děl mexické kinematografie. Mezi jeho nejznámější filmy patří klasická díla jako "Nazarín", "La sombra del caudillo", "Cada quien su vida", "Tlayucan", "Mi niño Tizoc", "El tigre de Santa Julia", "La loba", "A paso de cojo" a "El hombre de papel".
Tlayucan a další významné role
Jedním z jeho nejvýznamnějších filmů byl "Tlayucan" (1962), kde ztvárnil postavu Matíase. Tento mexický komediální film režírovaný Luisem Alcorizou, založený na románu Jesúse "Murciélaga" Velázqueze, byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Ve filmu "Tlayucan" se Murayama objevil po boku dalších velkých jmen mexické kinematografie, jako byli Andrés Soler, Anita Blanch, Julio Aldama, Pancho Córdoba, Eric del Castillo a Jorge Martínez de Hoyos.
V politickém dramatu "La sombra del caudillo" (1960) ztvárnil Murayama roli Mayora Segury, který zavraždí generála Aguirreho (hraje Tito Junco). V jedné z klíčových scén filmu, když se generál Aguirre, kandidát na prezidenta Mexika, odmítá nechat svázat ruce před popravou, Major Segura mu odpírá toto privilegium slovy: "Možná jste byl generál a ministr války, ale tady nejste nic víc než jen obyčejný ničema."
Díky svým orientálním rysům, které byly často ztotožňovány s některými mexickými etniky, se Murayamovi otevřely dveře mexické kinematografie pro interpretaci domorodých postav. Jeho velký herecký talent mu umožnil mistrovsky ztvárnit role v takových filmech jako "Nazarín" (1959) režiséra Luise Buñuela, kde hlavní roli ztvárnil Francisco Rabal.
Televizní kariéra
Kromě filmů se Noé Murayama významně prosadil i v televizních produkcích. Ztvárnil klíčovou roli Kyoza v mexické telenovele "El pecado de Oyuki" (1988), kde díky svým japonským rysům velmi věrohodně ztvárnil japonského pilota s velkou lidskou integritou, který trpí po ztrátě své manželky a dětí. Jeho posledním televizním projektem byla role Fermína v telenovele "Esmeralda" (1997), kterou však kvůli svému úmrtí nedokončil.
Osobní život a odkaz
Noé Murayama byl otcem herce Claudia Roja. Zemřel 22. srpna 1997 ve věku 67 let v nemocnici Santa Elena v Ciudad de México na jaterní problémy. V mexické kinematografii byl známý především svým ztvárněním záporných postav a padouchů. Jeho herecké umění před kamerami bylo obdivuhodné a režiséři, se kterými pracoval, jako například Alberto Mariscal, oceňovali, že jeho talent se projevoval ve správný okamžik, což umožňovalo dosáhnout neuvěřitelných výsledků v pouhých několika záběrech. Při výběru filmů, ve kterých chtěl hrát, dával Murayama přednost žánrům jako western, romance, dobrodružství, drama a akce.
S více než 150 filmy, desítkami divadelních her a telenovel se Noé Murayama zapsal do historie mexické kinematografie jako jeden z jejích nejvýraznějších a nejplodnějších herců, jehož odkaz přetrvává dodnes.