Mitsuko Mito

Mitsuko Mito (水戸光子, Mito Mitsuko; 23. března 1919 – 5. dubna 1981) byla japonská herečka. Narodila se v prefektuře Fukušima v Japonsku jako Mitsuko Sekiba. Patřila mezi významné hvězdy tzv. „zlatého věku japonské kinematografie" a během své kariéry se objevila ve více než 150 filmech mezi lety 1935 a 1973. Počátky kariéry Mitsuko Mito se narodila do rodiny stavebního inženýra ve vesnici Nitsuru v prefektuře Fukušima. Ve dvanácti letech začala studovat na Ženské koleji Okazaki v prefektuře Aichi. Po třech letech však musela ze školy odejít kvůli rodinným okolnostem a začala pracovat jako servírka v hotelu „Mampey" v Nagoji, později přešla do stejnojmenného hotelu v Atami. Průlom v kariéře Skutečný úspěch přišel pro Mitsuko Mito v roce 1939, kdy ztvárnila postavu Gin Ishiwatari ve filmu Warm Tide (Teplý příliv) režiséra Kozabura Yoshimury. Její výkon byl natolik přesvědčivý, že ji kritici označili za „zrozenou hvězdu". Její ztvárnění ideální japonské ženy jí vyneslo status velké filmové hvězdy. Osobní život a kariérní přestávka V říjnu 1944 se Mitsuko Mito seznámila s hercem Shinem Morikawou, za kterého se brzy provdala. Po svatbě v roce 1945 opustila filmovou společnost a porodila dceru. Manželství se však rozpadlo v dubnu 1946 a v říjnu téhož roku se herečka vrátila do studia Ofuna. Tentokrát však již nepodepsala dlouhodobou smlouvu s filmovou společností a stala se nezávislou herečkou. Od roku 1947 natáčela ve studiích různých filmových společností, nejvíce spolupracovala s filmovou společností Dayi. Spolupráce s významnými režiséry Mitsuko Mito spolupracovala s nejprestižnějšími japonskými režiséry své doby, včetně Kenji Mizogučiho, Jasudžira Ozua a Kaneta Šinda. Její herecký rejstřík byl velmi široký – od idealizovaných postav až po ženy s těžkým osudem. Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí byla postava Ohamy ve filmu Ugetsu (1953) režiséra Kenji Mizogučiho. V tomto snímku, který získal Stříbrného lva na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, ztvárnila manželku rolníka Tobeie, ženu ponižovanou a zneužívanou. Film je považován za mistrovské dílo japonské kinematografie a pomohl zpopularizovat japonský film na Západě. Další významnou rolí byla postava Chiyo ve filmu The Flame of My Love (1949), opět pod vedením Kenji Mizogučiho. V tomto historickém dramatu z období Meidži ztvárnila služku, která je prodána do nevěstince. Film se zabýval tématem ženské emancipace a byl považován za jeden z nejotevřenějších Mizogučiho filmů. Samurajská trilogie Mitsuko Mito se také objevila v úspěšné Samurajské trilogii režiséra Hiroši Inagakiho. V prvním díle Samurai I: Musashi Miyamoto (1954) ztvárnila postavu Oko, manželky Matahačiho. Film získal zvláštní cenu na Akademii filmového umění a věd v roce 1955 za nejlepší cizojazyčný film. Pokračovala i v druhém díle trilogie Samurai II: Duel at Ichijoji Temple (1955). Pozdější kariéra Po odchodu ze společnosti Šóčiku dostala Mitsuko Mito příležitost rozšířit škálu svých rolí. Nebála se objevit na plátně v obrazech nesympatických hrdinek či žen s těžkým osudem. Její herecká všestrannost jí umožnila zůstat aktivní v japonském filmovém průmyslu až do počátku 70. let. Odkaz Mitsuko Mito zemřela 5. dubna 1981 ve věku 62 let. Zanechala po sobě bohaté filmové dědictví čítající více než 150 filmů. Její schopnost ztvárnit širokou škálu postav od idealizovaných žen až po oběti společenského útlaku z ní učinila jednu z nejvýraznějších hereček zlaté éry japonské kinematografie. Její spolupráce s legendárními režiséry jako Kenji Mizoguchi a Jasudžiro Ozu přispěla k formování japonského filmového umění, které získalo mezinárodní uznání v 50. letech 20. století.