Luís Melo

6.9

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Luís Melo
Luís Melo, narozen 13. listopadu 1957 v Curitibě, Paraná, Brazílie, je uznávaný brazilský herec s bohatou kariérou v divadle, televizi a filmu. Divadelní začátky a spolupráce s Antunesem Filhem Svou profesionální dráhu zahájil v roce 1969, kdy absolvoval studium na Fundação Teatro Guairá v Curitibě. Do roku 1985 působil v rodném městě jako herec a pedagog, kde spolupracoval s významnými režiséry brazilského divadla. Zlomovým momentem v jeho kariéře bylo setkání s režisérem Antunesem Filhem, s nímž spolupracoval deset let (1985-1995) v Centro de Pesquisa Teatral (CPT). Pod jeho vedením ztvárnil řadu významných rolí, přičemž jeho první hlavní role přišla v inscenaci Paraíso Zona Norte (1989). Následovaly role v představeních Nova Velha História (1991) a především Trono de Sangue (1992), adaptaci Shakespearova Macbetha, za kterou získal prestižní ocenění Shell, Mambembe a cenu Asociace paulistských uměleckých kritiků (APCA). Televizní a filmová kariéra V roce 1995 debutoval v televizní tvorbě rolí Rubinha v telenovele Cara & Coroa, která znamenala jeho průlom do širšího povědomí brazilského publika. Ve stejném roce se objevil ve filmu Terra Estrangeira (Foreign Land) režisérů Waltera Sallese a Daniely Thomas, kde ztvárnil postavu Igora, obchodníka se starožitnostmi zapojeného do pašování diamantů. Jeho filmografie zahrnuje další významné snímky jako O Auto da Compadecida, Olga (2004) režiséra Jayme Monjardima a Cafundó (2004) režisérů Paula Bettiho a Clóvise. V televizní tvorbě exceloval v minisériích jako Hilda Furacão (1998), A Casa das Sete Mulheres (2003), kde ztvárnil postavu Benta Manuela, za což získal cenu Qualidade Brasil jako nejlepší televizní herec, a Na Forma da Lei (2010), kde hrál senátora Viegase. Návrat ke kořenům a pedagogická činnost V roce 2000 se Melo vrátil do rodné Curitiby a v následujícím roce založil společně s Nenou Inoue a Fernandem Marésem Ateliê de Criação Teatral (ACT), prostor zaměřený na divadelní vzdělávání a experimentální tvorbu. V rámci ACT vznikla v roce 2002 inscenace Cão Coisa e a Coisa Homem v režii Aderbala Freire-Filha, za niž Melo získal cenu guvernéra státu Paraná - Troféu Gralha Azul pro nejlepšího herce. Od roku 2017 se věnuje projektu Campo das Artes, který realizuje v oblasti Campos Gerais, 40 km od Curitiby. Umělecký přínos a ocenění Luís Melo je považován za jednoho z nejvýznamnějších brazilských herců své generace. Jeho herecký styl, balancující mezi intimismem a expresionismem, mu umožňuje přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav. Za svou více než čtyřicetiletou kariéru získal přibližně dvacet ocenění, včetně ceny APCA za televizní roli v telenovele Cara e Coroa, ceny Qualidade Brasil za roli v minisériích A Casa das Sete Mulheres a ceny na festivalu Guarnicê de Cinema za nejlepší mužský herecký výkon v krátkém filmu Desterro. V roce 1996 získal ceny Mambembe, Shell, APCA a Molière za monodrama Sonata Kreutzer podle Lva Tolstého v režii Eduarda Wotzika. Umělecký odkaz Během své kariéry Luís Melo vytvořil více než dvacet divadelních rolí, účinkoval v přibližně patnácti filmech a třiceti televizních projektech. Jeho všestrannost, technická dokonalost a schopnost hluboce proniknout do psychologie postav z něj činí jednoho z nejrespektovanějších herců brazilské kulturní scény. Přestože dosáhl značné popularity v televizi a filmu, nikdy neopustil divadlo, které považuje za základ své umělecké identity.


Luís Melo: Filmy a pořady 47


Dodatečné informace

Narození:
13. 11. 1947

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.