Arthur Mazet

Arthur Mazet, narozen 23. září 1989 v Paříži, je francouzský herec, který se na filmovém plátně poprvé objevil již v dětství a postupně si vybudoval rozmanitou kariéru zahrnující film, televizi i divadlo. Vzdělání a začátky kariéry Arthur Mazet studoval dramatické umění na École technique expérimentale du spectacle a později na lycée Lamartine. Po maturitě s humanitním zaměřením a specializací na divadlo pokračoval ve vzdělávání na konzervatoři v 10. a 19. pařížském obvodu. Jeho divadelní kariéra začala již ve 13 letech, kdy účinkoval v inscenaci Embarquement immédiat v režii Valérie Drevon, následně se objevil v inscenaci Lucrèce Borgia pod vedením Davida Geryho. V roce 2015 ztvárnil roli v divadelní hře Le Carton v režii Davila Roussela a Arthura Jugnota. Filmová kariéra Svou filmovou dráhu zahájil Arthur Mazet již v šesti letech, kdy se objevil v kultovním snímku La Cité des enfants perdus (The City of Lost Children) režisérského dua Marc Caro a Jean-Pierre Jeunet z roku 1995, kde ztvárnil jednu z dětských rolí. Širší publikum ho však objevilo až v 15 letech díky roli Guillauma v úspěšné komedii Nos jours heureux (Naše šťastné dny) režisérů Oliviera Nakache a Érica Toledana. V roce 2010 se objevil ve filmu L'Immortel (22 Bullets) režiséra Richarda Berryho, kde ztvárnil mladou verzi hlavní postavy Charlyho Matteïho (kterého v dospělosti hrál Jean Reno). Ve flashbackové scéně jeho postava používá dvě pistole M1911A1 k zavraždění mafiánského bosse, čímž zahajuje svou cestu k moci. V roce 2016 se Arthur Mazet objevil na festivalu v Cannes hned ve dvou filmech v oficiální soutěži - v psychologickém thrilleru Elle režiséra Paula Verhoevena a ve filmu Victoria režisérky Justine Triet, který byl vybrán do sekce Týden kritiky. Na festival v Cannes se vrátil s filmem Nos années folles režiséra Andrého Téchiného. V ceněném filmu Elle (2016) Paula Verhoevena, který získal Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, ztvárnil roli Kevina po boku Isabelle Huppert. Tento film je považován za jeden z nejvýznamnějších snímků v jeho kariéře a pomohl mu upevnit pozici v evropské kinematografii. V roce 2017 ztvárnil hlavní roli Benjamina v komedii La Colle režiséra Alexandra Castagnettiho. Film vypráví příběh mladíka, který nespravedlivě dostane dvě hodiny školního trestu, během nichž zjistí, že mezi potrestanými je i dívka, do které je tajně zamilovaný. Kritika ocenila jeho výkon slovy: "Arthur Mazet nachází roli, která mu sedí, spolu se skupinou mladých herců, kteří jsou ohromující." Televizní tvorba V televizi se Arthur Mazet objevil v mnoha populárních seriálech jako Profilage, Clem, Victoire Bonnot nebo Lebowitz contre Lebowitz. Od roku 2017 hrál jednu z hlavních rolí po boku Isabelle Gélinas v kriminálním seriálu Crimes parfaits (Dokonalé zločiny), který získal cenu publika na festivalu v Luchonu. Tento seriál režírovali Didier Le Pêcheur a Philippe Bérenger. V roce 2020 se objevil v epizodě "Au nom du fils" úspěšného seriálu Capitaine Marleau, kde hrál po boku Corinne Masiero v režii Josée Dayan. 17. prosince 2020 se objevil v nové sérii OCS 3615 Monique režiséra Simona Bouissona, kde ztvárnil jednu z hlavních rolí spolu s Noémie Schmidt a Paulem Scarfogliem. Druhá řada tohoto seriálu, režírovaná Guillaumem Renussonem, byla natáčena v březnu 2022 mezi Angoulême a Paříží. Krátkometrážní filmy a další projekty Vedle celovečerních filmů a televizních seriálů se Arthur Mazet věnuje i krátkometrážním snímkům. Účinkoval například v krátkém filmu Casse gueule režiséra Clémenta Gonzaleze, který zvítězil v soutěži 48h Film Project, kde Mazet získal cenu za nejlepšího herce. Hrál také po boku Denise Lavanta ve filmu Directed By režiséra Albana Mencha a ve snímku Troc mort Martina Darondeaua, který získal řadu ocenění. Podílel se také na webové sérii En passant pécho. Arthur Mazet patří k talentovaným francouzským hercům své generace, který dokáže přesvědčivě ztvárnit různorodé role od komedií přes dramata až po thrillery. Jeho filmografie zahrnuje spolupráci s významnými režiséry jako Paul Verhoeven, Jean-Pierre Jeunet, Richard Berry nebo André Téchiné, což svědčí o jeho všestrannosti a profesionalitě.