Claude Magnier

Claude Magnier (20. ledna 1920, Paříž, Francie – 22. června 1983, Paříž, Francie) byl významný francouzský dramatik a scénárista, jehož díla se stala základem pro řadu úspěšných filmových adaptací. Počátky kariéry Claude Magnier se narodil v Paříži v rodině uměleckých knihařů z levého břehu Seiny. Po absolvování lycea studoval na Vysoké obchodní škole v Paříži (École supérieure de commerce de Paris), ale brzy se začal věnovat divadlu. Nejprve působil jako herec a účastnil se turné po Jižní Americe s divadelní společností Théâtre-Français, kde hrál po boku takových hvězd jako byly Simone Signoret a Brigitte Bardot. Právě během své herecké kariéry objevil své skutečné povolání – dramatickou tvorbu. Divadelní úspěchy V roce 1955 získala jeho první komedie Monsieur Masure Velkou cenu v soutěži dramatického umění v kasinu v Enghien, což odstartovalo jeho úspěšnou kariéru. Hra byla uvedena v roce 1956 v divadle Comédie-Wagram v režii Clauda Barmy s herci Claudem Laruem, Guyem Tréjanem a Gérardem Sétym. Následně se vydala na turné s Jeanem Poiretem, Michelem Serraultem a Claudem Laruem. Hra byla přeložena a hrána po celém světě, v anglické verzi pod názvem Odd Man In. Jeho největší divadelní úspěch přišel s komedií Oscar, která byla poprvé uvedena v Théâtre de l'Athénée 20. března 1958 s Pierrem Mondym, Jeanem-Paulem Belmondem a Marií Pacôme. Hra se rychle stala hitem u publika i kritiky. Louis de Funès později převzal hlavní roli a odehrál ji více než 600krát mezi lety 1959 a 1972. Další úspěšné hry následovaly: Blaise (1959), Léon ou la Bonne Formule (1963) a Jo (1964), adaptace britské hry The Gazebo od Aleca Coppela. Filmové adaptace Magnier se v roce 1961 pokusil o filmovou režii, když adaptoval svou hru Monsieur Masure pod názvem Reveille-toi chérie (Probuď se, miláčku) s Françoisem Périerem, Danielem Gélinem a Geneviève Cluny v hlavních rolích. Tato hra byla později adaptována i v USA v roce 1968 pod názvem Where Were You When the Lights Went Out? (Kde jste byli, když zhasla světla?) s Doris Day v hlavní roli. Jeho nejslavnější hra Oscar byla zfilmována v roce 1967 režisérem Édouardem Molinarem s Louisem de Funèsem v hlavní roli Bertranda Barniera. Film přilákal v Paříži 642 115 diváků a stal se klasikou francouzské kinematografie. V roce 1991 byl v USA natočen remake pod názvem Oscar (v české distribuci L'embrouille est dans le sac) režisérem Johnem Landisem se Sylvesterem Stallonem a Ornellou Muti v hlavních rolích. Další významnou adaptací byla hra Jo, která byla zfilmována v roce 1971 režisérem Jeanem Giraultem s Louisem de Funèsem v hlavní roli Antoina Brisebarda. Film je známý také pod anglickým názvem Joe: The Busy Body nebo The Gazebo. Přestože nebyl tak úspěšný jako Oscar, prodalo se na něj ve Francii 2 466 966 vstupenek. Odkaz Claude Magnier byl mistrem situační komedie a vaudevillu. Jeho hry se vyznačovaly brilantními dialogy, důmyslnými zápletkami a množstvím komických nedorozumění. Každá jeho hra byla koncipována pro výjimečné herecké osobnosti: Guy Tréjan v Monsieur Masure, Pierre Mondy v Oscarovi, Maria Pacôme v Léonovi, Robert Lamoureux v Jo a Dany Saval v Herminii. Jeho díla se stala základem pro některé z nejúspěšnějších francouzských komedií a dodnes jsou uváděna na divadelních scénách po celém světě. Claude Magnier byl také dědečkem herečky Honorine Magnier.