Juliusz Lubicz-Lisowski

Juliusz Lubicz-Lisowski, narozen 25. února 1900 v Rachnówce na Ukrajině, zemřel 22. července 1993 ve Varšavě, byl polský herec, režisér, divadelní ředitel a umělecký vedoucí. Vzdělání a počátky kariéry V roce 1917 absolvoval Fakultu chemie Kyjevské polytechniky (bez diplomu) a v roce 1924 Dramatické studium Ireny Hryniewieckiej ve Varšavě. Jeho herecký debut přišel v září 1924, kdy ztvárnil roli železničáře v inscenaci Podróż po Warszawie (Cesta po Varšavě) Felikse Szobera v Divadle Wojciecha Bogusławského ve Varšavě pod režijním vedením Leona Schillera. Před druhou světovou válkou vystupoval na jevištích varšavských, lodžských a poznaňských divadel. Válečné období a podnikání Během německé okupace pracoval v Chemickém výzkumném institutu. Založil kosmetickou továrnu "Krystyna", která fungovala i po válce. Tato podnikatelská činnost mu poskytla stabilní zázemí vedle jeho umělecké kariéry. Divadelní kariéra Po roce 1945 působil v několika významných divadlech: v Powszechném divadle v Lodži (1945-1952), v divadle Wybrzeże v Gdaňsku (1952-1955), v Baltickém dramatickém divadle v Koszalinu (1955-1956, kde byl také ředitelem), v Slezské operetě v Gliwicích (1957-1959, rovněž jako ředitel) a v Lodžské estrádě (1960-1963). Později hostoval na několika dalších scénách. Během své divadelní kariéry režíroval 44 divadelních her. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutoval v roce 1930 rolí Antka ve filmu Moralność pani Dulskiej (Morálka paní Dulské) – prvním polském filmu s dialogy nahranými na gramofonových deskách, v režii Bolesława Newolina. Během své dlouhé kariéry se objevil ve více než 200 filmových rolích, přičemž většinou šlo o menší, ale výrazné postavy. K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří účinkování ve filmu Janosik (1974), kde se objevil po boku hlavních představitelů v této legendární polské historické adaptaci. Dále účinkoval ve filmu Zamach stanu (1980), politickém dramatu o převratu v Polsku. Významná byla také jeho role otce hlavního hrdiny ve vědeckofantastické komedii Sexmission (1984) režiséra Juliusze Machulského, která se stala kultovním filmem nejen v Polsku, ale v celém východním bloku. V roce 1988 se objevil v další Machulského komedii King Size (Kingsajz), satirické fantasy alegorii komunistického režimu. Mezi jeho další známé filmy patří Krzyżacy (Křižáci), Znachor (Léčitel) a Wraki (Vraky). Televizní tvorba Juliusz Lubicz-Lisowski účinkoval také v Televizním divadle, mimo jiné v inscenacích Pożądanie w cieniu wiązów (Touha pod jilmy) Eugene O'Neilla v režii Grzegorza Skurského v roli starého farmáře (1983), Mgiełka (Mlha) Józefa Hena v režii Juliusze Janického (1986), Umarły dom (Mrtvý dům) Janise Ritsose v režii Krystyny Bogusławské (1987) a ve hře Maestro Jarosława Abramowa-Newerlého v režii Marka Nowického (1989). Literární činnost a ocenění Je autorem dvou knih: Wspomnienia starego aktora (Vzpomínky starého herce) a Notatki z planu filmowego (Poznámky z filmového natáčení), obě vydané v roce 1988. Za svou uměleckou činnost byl vyznamenán Rytířským křížem Řádu znovuzrození Polska (1975) a Důstojnickým křížem Řádu znovuzrození Polska (1984). Juliusz Lubicz-Lisowski byl na konci svého života nejstarším aktivním hercem v Polsku. Jeho herecká kariéra trvala téměř 70 let a zahrnovala více než 400 divadelních a 200 filmových rolí, což z něj činí jednu z nejvýraznějších osobností polské kultury 20. století.