Inga Landgré

Inga Linnéa Landgré (rozená Lundgren; 6. srpna 1927, Stockholm, Švédsko – 31. července 2023, Norberg, Švédsko) byla švédská herečka, která se věnovala divadlu, filmu a televizi od 40. let 20. století. Dětství a začátky kariéry Inga Landgré se narodila ve Stockholmu jako jediné dítě. Její otec byl hudebník, který bojoval s alkoholismem, což výrazně zatěžovalo manželství jejích rodičů. Matka pracovala jako servírka. Rodiče se rozvedli na počátku 30. let, když bylo Inze pouhých pět let. Herecké vzdělání získala na prestižní divadelní škole Calle Flygare Teaterskola. Svůj divadelní debut uskutečnila v roce 1944 v divadle Blanche Theatre, kde ztvárnila roli Anji v Čechovově hře Višňový sad. Filmová kariéra Landgré začala ve filmu působit již v roce 1943, kdy debutovala ve snímku Ordet (Slovo). Její kariéra však nabyla na významu v roce 1946, kdy ztvárnila hlavní roli Nelly v dramatu Crisis, režijním debutu legendárního Ingmara Bergmana. V tomto filmu hrála osmnáctiletou dívku žijící s pěstounkou v malém městě, jejíž život se změní s příchodem její biologické matky. Tato role položila základy její filmové kariéry a zároveň ji zařadila mezi první Bergmanovy múzy. Spolupráce s Bergmanem Ačkoliv nebyla tak častou Bergmanovou spolupracovnicí jako některé jiné herečky, její role v jeho filmech patří k významným. V roce 1955 se objevila v Bergmanově snímku Dreams (Sny), kde ztvárnila paní Lobeliusovou, manželku Henrika Lobeliuse (Ulf Palme). Přestože její role nebyla rozsáhlá, kritici ocenili její výkon, zejména způsob, jakým dokázala přesvědčivě a s klidem pronášet zdrcující repliky. V roce 1957 pak hrála v jednom z nejslavnějších Bergmanových filmů The Seventh Seal (Sedmá pečeť), kde ztvárnila Karin, manželku rytíře Blocka (Max von Sydow). Tento film, který se zabývá existenciálními otázkami života, smrti a víry, se stal jedním z nejznámějších děl světové kinematografie. Další filmová tvorba Během své dlouhé kariéry se Landgré objevila v mnoha dalších filmech. K významným patří Eva (1948), kde hrála postavu Fridy, It Is Never Too Late (1956) v roli Görel Rocke, a Hugo and Josefin (1967), kde ztvárnila Josefininu matku. Její filmografie zahrnuje také snímky jako While the Door Was Locked, Sunshine Follows Rain a Summer Paradise. Landgré prokázala svůj herecký talent v různorodých rolích napříč žánry, od dramat po rodinné filmy. Pozdní kariéra a ocenění I v pozdějším věku Landgré pokračovala v herectví. V roce 2011 se objevila v mezinárodně úspěšném filmu The Girl with the Dragon Tattoo (Muži, kteří nenávidí ženy) režiséra Davida Finchera, kde ztvárnila postavu Isabelly. Tento film, natočený podle bestselleru Stiega Larssona, jí přinesl pozornost nové generace diváků. Za svůj celoživotní přínos švédské kinematografii získala v roce 2011 čestnou cenu Guldbagge, kterou převzala v lednu 2012. Osobní život V letech 1949 až 1959 byla Landgré provdána za švédského herce Nilse Poppeho. Z tohoto manželství vzešly dvě děti, z nichž jedno se také stalo hercem. Později se provdala za Rogera Björnstjernu. Inga Landgré zemřela 31. července 2023 ve věku 95 let v Norbergu ve Švédsku, pouhých šest dní před svými 96. narozeninami. Odkaz Inga Landgré zanechala významnou stopu ve švédské kinematografii. Její spolupráce s Ingmarem Bergmanem, zejména účast v jeho režijním debutu a později v ikonickém filmu Sedmá pečeť, ji zajistila místo v dějinách filmu. Její herecká všestrannost, schopnost ztvárnit různorodé postavy a dlouhověkost kariéry z ní činí jednu z pozoruhodných osobností skandinávského filmu 20. století.