Dalai Lama

Jeho Svatost 14. dalajláma, vlastním jménem Tändzin Gjamccho (*6. července 1935, Taktser, Tibet), je duchovní vůdce tibetského buddhismu a nositel Nobelovy ceny za mír. Přestože není profesionálním hercem ani filmovým tvůrcem, stal se během několika dekád významnou postavou řady mezinárodně distribuovaných dokumentů a filmových projektů. Jeho filozofie nenásilí, duchovní autorita a politické postavení exilového vůdce Tibetu přilákaly zájem mnoha režisérů a producentů.

Jedním z prvních významných dokumentů, kde se Dalajláma objevil, je Ztracený ráj: Tibet a Dalajláma (1993, Compassion in Exile: The Story of the 14th Dalai Lama) v režii Mickey Lemlea. Tento snímek mapuje jeho život od dětství, přes útěk z Tibetu do Indie v roce 1959, až po jeho úlohu v mezinárodní politice a buddhistické komunitě. Dokument čerpá z rozsáhlých rozhovorů s Dalajlámou a z archivních materiálů, přičemž nabízí unikátní pohled na jeho osobní přesvědčení a zkušenosti.

Velké pozornosti se dostalo také celovečernímu filmu Sedm let v Tibetu (1997, Seven Years in Tibet), kde Dalajlámu jako dítě ztvárnili různí herci a ve filmu figuruje jako vedlejší, avšak klíčová postava. Režie se ujal Jean-Jacques Annaud a v hlavní roli vystoupil Brad Pitt jako Heinrich Harrer, rakouský horolezec a spisovatel, který v exilu navázal přátelství s mladým Dalajlámou. Film, adaptovaný podle Harrerových pamětí, zpopularizoval téma Tibetu a přispěl ke globálnímu povědomí o situaci tibetského exilu.

Dalajláma byl rovněž ústřední postavou dokumentu Dalajlama: V oku moudrosti (2007, Dalai Lama Renaissance), který vznikl pod vedením režiséra Khashyara Darvicha. Snímek sleduje setkání čtyřiceti západních myslitelů, vědců a aktivistů s Dalajlámou v jeho indickém sídle v Dharamsale. Dokument, který byl oceněn na několika mezinárodních festivalech, nabízí hluboký vhled do jeho způsobu komunikace, přístupu k problémům moderní společnosti a jeho vlivu na globální diskuzi o etice, ekologii a spiritualitě.

Významnou stopu zanechal také v dokumentu Jak mluvit s Dalajlámou (2011, The Unwinking Gaze), jenž poskytuje ojedinělý pohled do zákulisí jeho každodenní práce jako duchovního a politického vůdce. Režisér Joshua Dugdale měl výjimečný přístup k jeho týmu a samotnému Dalajlámovi po dobu tří let. Výsledkem je portrét, který se zaměřuje nejen na filozofii, ale i na složitosti diplomatických vztahů s Čínou a vliv mezinárodní politiky na tibetskou otázku.

V roce 2014 byl Dalajláma zachycen v dokumentárním cyklu Dalajlama: Věda a víra (The Dalai Lama: Scientist), který mapuje jeho celoživotní zájem o vědu a spolupráci s vědci z oboru neurověd, fyziky či psychologie. Film ukazuje, jak se aktivně podílel na vzniku Mezinárodního institutu Mind & Life, který propojuje buddhistickou meditaci a západní vědu. Tento méně známý aspekt jeho osobnosti dokument osvěcuje pomocí archivních záznamů, přednášek a výpovědí předních vědců.

Dalajláma se objevil i v řadě krátkých dokumentů a televizních pořadů, mimo jiné v rámci cyklů televizí BBC, National Geographic či Netflix. V roce 2020 byl součástí celosvětově vysílaného dokumentu Mission: Joy – Finding Happiness in Troubled Times, kde se setkal s anglikánským arcibiskupem Desmondem Tutu. Oba nositelé Nobelovy ceny vedli osobní a filozofické dialogy o radosti, utrpení a lidské odolnosti.