Clara Colosimo

Clara Colosimo (23. května 1922, Conegliano, Veneto, Itálie – 15. června 1994, Řím, Lazio, Itálie) byla italská filmová herečka, která se během své kariéry objevila v 65 filmech mezi lety 1968 a 1991. Raný život a vzdělání Clara Colosimo se narodila v Coneglianu v regionu Veneto, ale vyrůstala v Terstu. Původně studovala operní zpěv jako mezzosopranistka, což jí poskytlo hudební základy, které později využila ve své herecké kariéře. Její umělecká dráha se však nakonec ubírala směrem k filmu, kde se prosadila jako charakterní herečka. Filmová kariéra Ačkoliv Clara Colosimo debutovala ve filmu až v pozdějším věku, dokázala si během následujících desetiletí vybudovat pozoruhodnou filmografii. Její filmová kariéra začala koncem 60. let a pokračovala až do začátku 90. let. Během této doby spolupracovala s některými z nejvýznamnějších italských režisérů své doby. Jedním z jejích prvních významných filmů byl Tepepa (1969), italský western režírovaný Giuliem Petronim, kde se objevila po boku Tomase Miliana a Orsona Wellese. V tomto filmu ztvárnila roli manželky seržanta, což byl jeden z jejích prvních výrazných výstupů na filmovém plátně. K jejím nejvýznamnějším filmovým počinům patří bezesporu role ve filmu 1900 (Novecento) z roku 1976, monumentálním historickém eposu režiséra Bernarda Bertolucciho. Tento pětihodinový film, který zachycuje italskou historii první poloviny 20. století, se stal jedním z nejambicióznějších projektů italské kinematografie. Clara Colosimo zde ztvárnila ženu, která obviňuje postavu Olma (Gérard Depardieu) a objevila se tak v mezinárodní produkci po boku hvězd jako Robert De Niro, Gérard Depardieu, Donald Sutherland a Burt Lancaster. Spolupráce s Fellinim Významným milníkem v její kariéře byla spolupráce s legendárním režisérem Federicem Fellinim na filmu Prova d'orchestra (Orchestra Rehearsal) z roku 1978. V tomto satirickém snímku, který je považován za jeden z Felliniho nejvíce politicky zaměřených filmů, ztvárnila Clara Colosimo roli harfistky. Film, původně vytvořený pro italskou televizi, je alegorií na italskou politickou situaci konce 70. let a představuje poslední spolupráci mezi Fellinim a slavným skladatelem Ninem Rotou. Její výkon v tomto filmu přispěl k celkovému grotesknímu a satirickému vyznění díla, které je dnes považováno za nedoceněný klenot Felliniho filmografie. Další významné role V roce 1974 se objevila ve filmu Il tempo dell'inizio (Čas počátku) režiséra Luigiho Di Gianniho, kde ztvárnila jednu z vedlejších rolí v tomto symbolickém dramatu. Film, který sleduje cestu člověka hledajícího spásu ve světě plném přízraků a deformací, patří k méně známým, ale umělecky hodnotným dílům italské kinematografie 70. let. Clara Colosimo se také objevila v komedii Eccezzziunale... veramente (1982), která se stala populární v italském filmovém prostředí. Její všestrannost jí umožnila pohybovat se mezi různými filmovými žánry, od historických eposů přes satirické komedie až po dramata. Herecký styl a odkaz Clara Colosimo byla známá svým charakteristickým hereckým projevem a schopností ztvárnit výrazné vedlejší postavy, které často dodávaly filmům autentický italský charakter. Ačkoliv většinou nehrála hlavní role, její přítomnost ve filmu byla vždy nepřehlédnutelná a přispívala k celkové atmosféře díla. Během své kariéry spolupracovala s některými z nejvýznamnějších italských i mezinárodních režisérů své doby, což svědčí o jejím respektovaném postavení v italském filmovém průmyslu. Její filmografie čítající 65 filmů představuje významný příspěvek k italské kinematografii druhé poloviny 20. století. Clara Colosimo zemřela 15. června 1994 v Římě ve věku 72 let, zanechávajíc za sebou bohaté filmové dědictví, které dodnes připomíná zlatou éru italského filmu.