Jean Aurenche

Jean Aurenche, narozen 11. září 1903 v Pierrelatte, Drôme, Francie, zemřel 29. září 1992 v Bandol, Var, Francie, byl významný francouzský scenárista, který během své kariéry napsal scénáře k 80 filmům. Raná kariéra a umělecké začátky Jean Aurenche se v 20. a 30. letech 20. století přátelil s členy surrealistických skupin. Jeho sestra Marie-Berthe byla manželkou Maxe Ernsta, který se později stal Aurenchovým přítelem a dokonce se objevil v některých reklamních filmech, které Aurenche režíroval. Aurenche byl také blízkým přítelem Jeana Cocteaua, který mu pomohl publikovat několik povídek ve slavném literárním časopise "NRF". V roce 1933 spolurežíroval dva krátké dokumentární filmy s Pierrem Charbonnierem: Pirates du Rhône a Bracos de Sologne. Později spolupracoval s režisérem Pierrem Prévertem na krátkém filmu Monsieur Cordon. V roce 1929 debutoval v divadle hrou Humulus le muet, na které spolupracoval s Jeanem Anouilhem. Spolupráce s Pierrem Bostem V roce 1942 začal Aurenche dlouhodobou spolupráci s Pierrem Bostem, která trvala až do Bostovy smrti v roce 1975. Jejich první společný film byl Douce (1943) režiséra Claude Autant-Lary. Jejich metoda společného psaní zpočátku fungovala tak, že Aurenche napsal koncept scénáře (někdy na základě románu) a Bost pak tento náčrt rozšířil a napsal dialogy. Brzy však začali psát celý scénář společně bez jasného rozdělení práce. Tato plodná spolupráce přinesla řadu významných filmů francouzské kinematografie. Zlatá éra a významné filmy Aurenche a Bost napsali několik velkých úspěchů, často ve spolupráci s režisérem Claudem Autant-Larou, jako byly filmy Le Diable au corps (1945), L'Auberge rouge (1951), Le Rouge et le Noir (1954) a La Traversée de Paris (1956). Mezitím zahájili plodnou spolupráci s Jeanem Delannoyem, pro kterého napsali La Symphonie Pastorale (1947), film, který získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes v roce 1947. V tomto období také spolupracovali s Reném Clémentem na filmech Au-delà des grilles, Jeux interdits (Zakázané hry) a Gervaise. Film Zakázané hry získal Oscara za nejlepší zahraniční film v roce 1952 a brzy se stal klasikou. Všechny tyto kritické a komerční úspěchy přispěly k tomu, že se Aurenche stal jedním z nejuznávanějších scenáristů své doby. Kritika a útlum V roce 1954 napsal budoucí filmař François Truffaut článek v Les Cahiers du Cinéma, ve kterém ostře kritizoval práci Jeana Aurenche a Pierra Bosta. Scenáristická dvojice postupně vyšla z módy a v 60. letech téměř nepracovala, protože jejich oblíbení spolupracovníci (Autant-Lara, Clément, Delannoy) stárli a odcházeli do důchodu. Přestože práce Bosta a Aurenche začala typizovat "kvalitní" filmy, které tak nenáviděli režiséři Nové vlny, jejich dřívější scénáře byly často ikonoklastické, zabývaly se kontroverzními tématy a zastávaly progresivní politiku. Spolupráce s Bertrandem Tavernierem a pozdní kariéra V roce 1970 mladý filmař Bertrand Tavernier (který byl fanouškem jejich práce) požádal Aurenche a Bosta, aby s ním napsali adaptaci románu L'Horloger d'Everton (od Georgese Simenona) pro jeho první celovečerní film. Film s názvem L'Horloger de Saint Paul (Hodinář z Saint Paul) byl velkým úspěchem jak u publika, tak u kritiky. Aurenche a Tavernier se rychle stali blízkými spolupracovníky, a to i po smrti Pierra Bosta v roce 1975. Společně napsali další tři filmy a dokonce spolurežírovali dokument o surrealistickém spisovateli Philippu Soupaulovi. V roce 1975 Jean Aurenche a Bertrand Tavernier přepracovali náčrt napsaný v roce 1951 Aurenchem a Bostem. Z toho vznikl film Le Juge et l'Assassin (Soudce a vrah), který získal skvělé recenze, když byl uveden v roce 1976. Během 80. let Jean Aurenche pokračoval v práci s několika režiséry, jako byli Robert Enrico (De Guerre Lasse), Bertrand Tavernier (Coup de Torchon, založený na románu Jima Thompsona "Pop. 1280") a Pierre Granier-Deferre (L'Étoile du Nord). Za svou práci získal Aurenche několik ocenění César za filmy Que la fête commence (Ať začne slavnost, 1975), Le Juge et l'assassin (Soudce a vrah, 1976) a L'Étoile du Nord (Severní hvězda, 1982). Odkaz Krátce po jeho smrti byla publikována kompilace rozhovorů s Jeanem Aurenchem. Kniha nazvaná La Suite à l'écran (Pokračování na plátně), kterou napsal francouzský novinář Alain Riou, obsahovala postřehy a informace o většině Aurenchových scénářů a spolupracovníků. Téměř deset let po jeho smrti Bertrand Tavernier spolurežíroval a napsal film o životech Jeana Aurenche a Jeana Devaivra (francouzského asistenta režie) během druhé světové války. Film s názvem Laissez Passer v hlavních rolích s Jacquesem Gamblinem (jako Jean Devaivre) a Denisem Podalydèsem (jako Jean Aurenche). V roce 2010 francouzský filmový kanál Cine Cinema odvysílal 52minutový dokument o životě a díle Jeana Aurenche, který je k dispozici také na DVD. Film s názvem Jean Aurenche, écrivain de cinéma režírovali Alexandre Hilaire a Yacine Badday.