Jadwiga Jankowska-Cieslak

Jadwiga Aleksandra Jankowska-Cieślak (15. února 1951, Gdaňsk, Polsko – 15. dubna 2025) byla polská divadelní, filmová a televizní herečka. Patřila mezi nejvýraznější polské herecké osobnosti své generace a jako první polská herečka získala ocenění za nejlepší ženský herecký výkon na festivalu v Cannes. Dětství a vzdělání Narodila se v Gdaňsku jako dcera Zofii Jankowské (1920–1992) a Kazimierza Jankowského (1921–1975), brigádního generála polské lidové armády. Již jako středoškolačka projevovala zájem o divadlo a navštěvovala dramatický kroužek Jadwigy Marso v Paláci mládeže PKiN. Po maturitě byla přijata na hereckou fakultu Státní vysoké divadelní školy ve Varšavě, kde studovala v ročníku s dalšími budoucími hvězdami polského filmu a divadla, jako byli Ewa Dałkowska, Marek Kondrat, Krzysztof Kolberger a Jerzy Radziwiłowicz. Filmový debut a raná kariéra Ještě během studií debutovala v televizním dramatu Barbary Sass-Zdort Ostatni liść (1972), kde hrála po boku Maji Komorowské. Její první filmovou rolí byla Magda v psychologickém dramatu Trzeba zabić tę miłość (1972) režiséra Janusze Morgensterna podle scénáře Janusze Głowackého. Za tuto roli získala prestižní Cenu Zbyszka Cybulského a okamžitě se stala tváří generace mladých Poláků éry Edwarda Gierka. Film je považován za počátek polské filmové vlny "kina morálního neklidu". Divadelní kariéra V roce 1973 debutovala na jevišti Dramatického divadla v titulní roli v dramatu Elektra v režii Kazimierza Dejmka. V letech 1972-1973 působila v Puławském divadelním studiu. Během své dlouhé divadelní kariéry vystupovala na scénách varšavských divadel Teatr Dramatyczny, Teatr Polski a Teatr Powszechny, než v roce 2008 přešla do Teatru Ateneum. Mezi její poslední jevištní role patřila Elizabeth Costello v inscenaci režírované Krzysztofem Warlikowským v Novém divadle ve Varšavě a role ve hře Przebłyski v Gudejko Theater po boku Daniela Olbrychského v režii Agaty Dudy-Gracz. Mezinárodní úspěch Zlomovým momentem v její kariéře byla hlavní role Evy v maďarském filmu Another Way (Egymásra nézve, 1982) režiséra Károlye Makka. Tento průkopnický snímek byl prvním filmem ve východoevropské kinematografii, který se zabýval tématem ženské homosexuální lásky. Odehrává se v Maďarsku po potlačení revoluce v roce 1956 a sleduje vztah mezi dvěma novinářkami v době politické a sexuální represe. Za svůj výkon získala Jankowska-Cieślak cenu za nejlepší ženský herecký výkon na festivalu v Cannes v roce 1982, čímž se stala první polskou herečkou oceněnou touto prestižní cenou. Přestože film vzbudil mezinárodní ohlas a herečka dostala řadu zahraničních nabídek, tehdejší polské úřady tyto nabídky tajily a její mezinárodní kariéra tak nemohla plně rozkvést. Vrcholná filmová tvorba V 70. letech excelovala v psychologických dramatech. Za roli studentky, která se stává modelkou a později podporuje svého oslepeného snoubence ve filmu Sam na sam (1977) režiséra Andrzeje Kostenka, získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon na Festivalu polských hraných filmů v Gdaňsku. Mezi její další významné role patří postava Agaty v psychologickém dramatu Stan wewnętrzny (1983) Krzysztofa Tchórzewského, role Anny v Ceremonia pogrzebowa (1984) Jacka Bromského a účinkování v kritiky oceňovaných filmech Zabij mnie, glino (1987) a Sztuka kochania (1989). V roce 1989 byla nominována na cenu za nejlepší vedlejší ženskou roli na 15. Festivalu polských hraných filmů za ztvárnění Barbary Kwiatkowské, matky chlapců prchajících za hranice v hledání lepšího života, ve filmu 300 mil do nieba (1989) Macieje Dejczera. Významné role ztvárnila také ve válečných filmech Znikąd donikąd (1975) Kazimierza Kutze a Pierścionek z orłem w koronie Andrzeje Wajdy. Pozdější kariéra a ocenění V novém tisíciletí zaujala především rolí Joanny Kocjan ve filmu Rysa (2008) režiséra Michała Rosy, kde ztvárnila ženu, která zjistí, že její manžel byl spolupracovníkem tajné policie. Za tento výkon získala Polskou filmovou cenu Orel za nejlepší hlavní ženskou roli. V posledních letech své kariéry se objevila v několika výrazných rolích, včetně postavy patoložky v thrilleru Pitbull. Ostatni pies (2018) Władysława Pasikowského, role matky v komedii (Nie)znajomi a účinkování v dánském seriálu DNA jako sestra Apolonia. Za svůj přínos polské kultuře byla v roce 2007 vyznamenána Rytířským křížem Řádu znovuzrození Polska za mimořádný přínos k demokratickým změnám v Polsku, za angažovanost v boji za svobodu projevu a svobodná média. V roce 2009 obdržela Zlatou medaili Gloria Artis za zásluhy o kulturu. V září 2024 odhalila svou hvězdu na ulici Piotrkowska v Lodži. Osobní život V roce 1971 se provdala za Piotra Cieślaka, herce, divadelního režiséra, pedagoga a ředitele divadel, který zemřel 12. září 2015 ve věku 66 let po roce a půl boje s gliomem mozku. Měli spolu tři děti: dva syny – Jakuba a Antoniho a dceru Zofii. Jadwiga Jankowska-Cieślak zemřela 15. dubna 2025 ve věku 74 let, zanechávajíc za sebou bohaté umělecké dědictví a trvalý otisk v polské i evropské kinematografii.