Oda do radosci

Tři příběhy mladých Poláků ze Slezska, z Varšavy a Pomoří. Tři vize reality. Tři debutanti zdůvodňují finální setkání svých hrdinů v autobuse směřujícím do Londýna úvahou: „Jsme první generací svobodného Polska. Vyrůstali jsme v ovzduší podnikatelského boomu, otevřených hranic, nezkrotného mediálního cirkusu, klubajících se možností a perspektiv. Veškerá polská realita nás utvrdila v přesvědčení, že všechny autority padly. Způsobila, že jsme přestali důvěřovat nejen státním, ale i institucím všeho druhu. Přes naše zklamání se nám zatím nechce opustit tuto zemi. Věříme, že něco lze ještě změnit. Proto o tom všem, co nás bolí a rozčiluje, chceme křičet, pranýřovat to, varovat a zneklidňovat! Chceme vytvářet celuloidové sny pro lidi a vzrušovat je, aby začali na způsob dětí vroucně věřit, doufat a bezmezně milovat, otevřeně a nekompromisně.“