Oda do radosci

Tři příběhy mladých Poláků ze Slezska, z Varšavy a Pomoří. Tři vize reality. Tři debutanti zdůvodňují finální setkání svých hrdinů v autobuse směřujícím do Londýna úvahou: „Jsme první generací svobodného Polska. Vyrůstali jsme v ovzduší podnikatelského boomu, otevřených hranic, nezkrotného mediálního cirkusu, klubajících se možností a perspektiv. Veškerá polská realita nás utvrdila v přesvědčení, že všechny autority padly. Způsobila, že jsme přestali důvěřovat nejen státním, ale institucím všeho druhu. Přes naše zklamání se nám zatím nechce opustit tuto zemi. Věříme, že něco lze ještě změnit. Proto o tom všem, co nás bolí a rozčiluje, chceme křičet, pranýřovat to, varovat a zneklidňovat! Chceme vytvářet celuloidové sny pro lidi a vzrušovat je, aby začali na způsob dětí vroucně věřit, doufat a bezmezně milovat, otevřeně a nekompromisně.“