Robert Castel

Robert Castel, narozený 21. května 1933 v alžírské čtvrti Bab El-Oued v Alžíru (tehdy francouzské Alžírsko) a zemřelý 5. prosince 2020 v Paříži, byl francouzský herec, humorista a hudebník židovského původu. Jeho pravé jméno bylo Robert Adolphe Moyal. Rodinné kořeny a hudební začátky Robert Castel byl synem Lili Labassiho (vlastním jménem Élie Moyal), jednoho z mistrů chaâbi, tradiční alžírské hudby s arabsko-andaluskými tóny a berberskými rytmy. Svou kariéru zahájil jako hudebník, nejprve jako hráč na tar (tradiční buben), později jako kytarista, kdy doprovázel svého otce, který byl houslistou, skladatelem a zpěvákem lehkých francouzsko-arabských písní. Tato hudební průprava mu poskytla základ pro jeho pozdější uměleckou kariéru. Divadelní začátky Jako mladý herec působil v souboru Regionálního centra dramatického umění v Alžíru. Jeho průlomovou rolí se stala postava koktavého Roberta ve hře La Famille Hernandez, divadelní improvizaci o životě tzv. pieds-noirs (francouzských osadníků v Alžírsku). Toto představení, které vytvořila Geneviève Baïlac, mělo premiéru 17. září 1957 v Paříži a stalo se významným milníkem v jeho kariéře. V této hře vystupoval po boku Lucette Sahuquet, která se později stala jeho manželkou, a Marthe Villalonga. Filmová kariéra Svou filmovou dráhu zahájil ve 24 letech ve snímku Les Amants de demain (1959) režiséra Marcela Blistèna, následovaném filmem Un témoin dans la ville (1959) Édouarda Molinara. Přestože byl často obsazován do vedlejších rolí, během téměř čtyřiceti let své kariéry natočil desítky filmů. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří účinkování v dramatu L'Insoumis (1964) Alaina Cavaliera, kde hrál po boku Alaina Delona. Dále se objevil ve filmech Deux Hommes dans la ville (1973) Josého Giovanniho a Dupont Lajoie (1974) Yvese Boisseta. Velký úspěch zaznamenal v komediích Le Grand Blond avec une chaussure noire (1972) Yvese Roberta, kde ztvárnil postavu Georghiua, a Je suis timide mais je me soigne (1978) Pierra Richarda. Televizní tvorba a humor Velkou část své popularity získal díky skečům v tzv. pied-noir stylu, které interpretoval v televizi se svou manželkou Lucette Sahuquet v 60. a 70. letech. Zvláště proslul svou postavou Kaouita. Objevil se také v mnoha televizních seriálech, včetně kultovního Les Saintes Chéries z konce 60. let, kde hráli Daniel Gélin a Micheline Presle. Pozdější kariéra Po několika letech relativního ústraní se Robert Castel vrátil na scénu v roce 2007 díky projektu El Gusto. Tento projekt, který spojoval alžírské, židovské a muslimské hudebníky, kteří byli součástí alžírského orchestru Chaâbi Hadj M'hameda El Anky na počátku 50. let, vyústil v dokumentární film, nahrávku alba a mezinárodní turné. V roce 2008 vydal svou autobiografii s názvem Je pose 75 [son âge], mais je retiens tout. V roce 2013 se vrátil na jeviště se svým posledním one-man show nazvaným Nostalgérie. Osobní život a odkaz Robert Castel byl vdovcem po herečce Lucette Sahuquet, která zemřela v roce 1987. Společně vytvořili nezapomenutelnou komediální dvojici. Byl také pravidelným účastníkem populárních rozhlasových a televizních pořadů Les Grosses têtes na RTL a Les Jeux de 20 heures na FR3. V roce 2011 byl jmenován rytířem Řádu čestné legie. Robert Castel zemřel 5. prosince 2020 v nemocnici Pitié-Salpêtrière v Paříži ve věku 87 let po dlouhé nemoci. Zanechal po sobě bohaté umělecké dědictví jako emblematická postava pied-noir humoru a významný představitel francouzské filmové a divadelní scény druhé poloviny 20. století.