Angus MacKay

Angus Newton MacKay (15. července 1926 – 8. června 2013) byl anglický herec. Navzdory svému skotskému jménu byl MacKay typicky anglickým hercem, který se specializoval na role puntičkářských úředníků, rezervovaných duchovních a precizních ředitelů škol. Počátky kariéry a divadlo MacKay se narodil jako syn metodistického duchovního a vyrůstal v Bournemouthu. Po vojenské službě v Belfastu studoval angličtinu na Cambridgeské univerzitě, kde se aktivně věnoval studentskému divadlu. Již během studií na sebe upozornil rolemi jako Heartfree ve hře The Provok'd Wife (1949) a Antipholous v Komedii omylů, kterou inscenovali jako viktoriánskou frašku. Jeho profesionální kariéra začala v roce 1951 v Bristol Hippodrome ve hře J. B. Priestleyho Treasure on Pelican. Významným momentem v jeho kariéře bylo obsazení do role lokaje ve hře The Sleeping Prince v londýnském divadle Phoenix v roce 1953, kde hrál po boku Vivien Leigh a režíroval Laurence Olivier. V Birminghamském repertoárovém divadle se objevil v Shawově hře Caesar a Kleopatra s Albertem Finneym a v roce 1958 se připojil k Sheffield Playhouse. Divadelní spolupráce a manželství MacKayův život významně ovlivnilo setkání s Julianem Sladem, se kterým hrál v roce 1950 v inscenaci Svaté Jany v londýnském divadle Watergate. Slade později spolupracoval s herečkou a libretistkou Dorothy Reynolds, s níž MacKay účinkoval v mnoha jejich muzikálech, zejména jako komický farář v rekordně úspěšném muzikálu Salad Days. S Dorothy Reynolds se později oženil. Společně měli dlouhodobé vazby na tři divadla: Bristol Old Vic, Salisbury Arts a Everyman Cheltenham, která všechna v různých obdobích čelila finančním problémům a byla zachráněna díky kampaním, v nichž byl pár aktivní. V Salisbury a Cheltenhamu hrál MacKay po boku své manželky v inscenaci Meet Me by Moonlight, v Cheltenhamu také ztvárnil Stephena Benta ve hře Wildest Dreams (1960) a pana Knightleyho v adaptaci Emmy (1962). Televizní a filmová kariéra MacKay se během své padesátileté kariéry objevil v mnoha televizních pořadech a filmech. K jeho nejvýznamnějším televizním rolím patřila postava pana Brouna v seriálu The Way We Live Now (1969), kde účinkoval ve čtyřech epizodách. V kultovním seriálu Doctor Who ztvárnil jako první herec postavu Borusy v příběhu The Deadly Assassin (1976) a později se do seriálu vrátil jako ředitel školy v epizodě Mawdryn Undead (1983). Mezi jeho další významné televizní role patřily výstupy v seriálech One Foot in the Grave, Only Fools and Horses, Howards' Way, The Professionals, The Sweeney, Minder a Z-Cars. Nezapomenutelnou se stala jeho role prodavače vodní postele v seriálu Steptoe and Son (1974). Filmové role a pozdější kariéra Na filmovém plátně se MacKay objevil v několika produkcích, včetně role duchovního ve filmu Nothing But the Best (1964) a Dr. Rankina v Quest for Love (1971). Mezinárodnímu publiku je znám především jako hlasatel u soudu v komedii National Lampoon's European Vacation (1985). V roce 1986 napsal a účinkoval v inscenaci Nicolson Fights Croydon, kterou režíroval Simon Callow. Kritika jej za tento výkon popsala jako "ohromujícího, křížence Noela Cowarda s Jeanem Genetem". Odkaz a osobní život Po smrti své manželky Dorothy v roce 1977 nabídl MacKay ubytování nemajetným studentům herectví, mezi nimiž byl i mladý Kenneth Branagh. MacKay byl hluboce obeznámen s divadelní historií, psal obsáhlé deníky a shromáždil tisíce novinových výstřižků. Jeho archiv byl inspirací pro nastupující generaci herců. Z herecké profese odešel v roce 1993 s pocitem, že jeho styl herectví již není žádaný. Zemřel 8. června 2013 ve věku 86 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví a archiv, který měl být zpřístupněn veřejnosti.