Donnie Fritts

Donnie Fritts (8. listopadu 1942 – 27. srpna 2019) byl americký hudebník, skladatel, textař a herec. Narodil se ve Florence v Alabamě do hudební rodiny, kde jeho otec Huey Fritts vlastnil stavební firmu a o víkendech hrál na kytaru a basu ve swingových kapelách. Hudební začátky Donnie Fritts začal svou hudební kariéru v pouhých 15 letech jako bubeník v lokálních kapelách jako The Satellites a Hollis Dixon & the Keynotes. Později se vypracoval na klávesistu a stal se důležitou součástí hudební scény v Muscle Shoals. V roce 1957 spolupracoval s Tomem Staffordem, Billym Sherrillem, Rickem Hallem, Danem Pennem a dalšími v nahrávacím studiu SPAR, které se později stalo známým jako FAME Studios. V tomto období napsal společně s Tommym Roem píseň "Sorry I'm Late, Lisa", která se stala menším hitem. V roce 1965 podepsal smlouvu s nashvillským vydavatelstvím a jeho písně začali nahrávat umělci jako Charlie Rich a Jerry Lee Lewis. Spolupráce s Krisem Kristoffersonem Zlomovým okamžikem v jeho kariéře bylo setkání s Krisem Kristoffersonem, který tehdy začínal svou dráhu textaře. Když Kristofferson sestavoval svou kapelu, oslovil Frittse, který se v roce 1967 stal jeho klávesistou. Tato spolupráce trvala více než čtyři desetiletí a zahrnovala živá vystoupení po celém světě, od Carnegie Hall až po festival Isle of Wight v roce 1970. Kristofferson o něm později řekl: "Pravděpodobně jsem strávil s Donniem více času než s jakýmkoli jiným člověkem na planetě. Jednou jsme odehráli 18 měsíců bez jediného dne volna a jedinou konstantou byla usměvavá, procítěná přítomnost Alabama Leaning Mana." Filmová kariéra Díky spolupráci s Kristoffersonem se Fritts dostal i k filmovému herectví. Když legendární režisér Sam Peckinpah obsadil Kristoffersona do svého filmu Pat Garrett & Billy the Kid (1973), Fritts ho doprovázel a nakonec získal v tomto filmu malou roli. Peckinpah ho následně obsadil i do svých dalších filmů, včetně Bring Me the Head of Alfredo Garcia (1974), kde ztvárnil postavu vraha na motorce jménem John, a Convoy (1978). Fritts se objevil také ve filmu A Star Is Born (1976) s Kristoffersonem a Barborou Streisand, kde hrál na klavír v písni "Evergreen", která získala Oscara za nejlepší píseň. V roce 1984 účinkoval ve filmu Songwriter, kde hrál člena kapely po boku Kristoffersona a Willieho Nelsona. Jeho poslední filmovou rolí byla postava Gollyho Billa ve filmu Jayne Mansfield's Car (2012), který režíroval jeho přítel Billy Bob Thornton. Celkem se Fritts objevil v 15 filmech. Hudební tvorba a odkaz Jako skladatel a textař napsal Fritts řadu hitů, které se dostaly na žebříčky popularity. Mezi jeho nejznámější skladby patří "We Had It All", kterou nahráli Waylon Jennings (1973) a Dolly Parton (1986), a "You're Gonna Love Yourself in the Morning", kterou interpretoval Charlie Rich (1980). Jeho píseň "Breakfast in Bed" se stala B-stranou hitu Dusty Springfield "Son of a Preacher Man" (1968) a později ji nahrála skupina UB40 s Chrissie Hynde (1988). V roce 1974 vydal své debutové sólové album Prone to Lean, které produkovali Kristofferson a Jerry Wexler. Následovalo album Everybody's Got a Song (1998) s hostujícími umělci jako Willie Nelson, Kris Kristofferson, Dan Penn a John Prine. V roce 2008 vydal album One Foot in the Groove, pojmenované podle jeho odpovědi na otázku, jak se cítí po transplantaci ledviny a sedmi operacích srdce. V roce 2015 vydal kritikou oceňované album Oh My Goodness, které produkoval John Paul White, a v roce 2018 své poslední album June, poctu svému příteli a skladateli Arthuru Alexanderovi. Za svůj přínos hudbě byl Fritts v roce 1995 oceněn America's Music Award od Alabama Music Hall of Fame a v roce 2008 byl do této síně slávy uveden. Donnie Fritts zemřel 27. srpna 2019 v Birminghamu v Alabamě na komplikace po operaci srdce ve věku 76 let. Zanechal po sobě bohatý hudební odkaz jako jeden z architektů zvuku Muscle Shoals, který propojoval rhythm and blues, rock a country.