Gábor Ferenczi

Gábor Ferenczi, narozen 7. května 1950 v Budapešti, je maďarský herec, filmový režisér, scenárista a pedagog. Jeho filmová kariéra začala již v mládí, když jako středoškolák v roce 1967 ztvárnil hlavní roli v ceněném filmu Bohóc a falon (Klaun na zdi) režiséra Pála Sándora. Tento snímek o třech teenagerech, kteří se během bouře ukryjí v jedné vile u Balatonu, se stal jedním z významných děl maďarské nové vlny. Vzdělání a počátky kariéry V roce 1974 Ferenczi absolvoval Budapešťskou technickou univerzitu jako stavební inženýr, následně však svůj profesní zájem přesměroval k filmu. V roce 1984 získal diplom jako filmový a televizní režisér na Vysoké škole divadelního a filmového umění v Budapešti, kde studoval pod vedením významných maďarských režisérů Zoltána Fábriho a Pála Gábora. V letech 1984-1988 působil jako člen tvůrčí kanceláře Mafilm, dramaturg Filmového studia Hunnia a člen vedení Studia Béla Balázs. Během tohoto období asistoval při tvorbě několika celovečerních a televizních filmů. Filmová tvorba Ferencziho filmografie zahrnuje širokou škálu děl od dokumentárních filmů přes televizní tvorbu až po celovečerní snímky. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Vattatyúk (1990), který spolurežíroval s Andrásem Szökem a Márií Dobos. Tento komediální kriminální film se stal jedním z jeho nejznámějších počinů. V roce 2007 natočil televizní film A barátkozás lehetöségei (Možnosti přátelství) podle povídek maďarského spisovatele Ádáma Bodora, který získal ocenění za nejlepší televizní film na 40. Maďarském filmovém festivalu. Významným dílem v jeho filmografii je také dokumentární film Overdose - Run for a Dream (2013), který sleduje příběh slavného maďarského dostihového koně Overdose, jenž se stal symbolem naděje pro Maďary. Tento snímek získal ocenění za nejlepší dokumentární film na filmovém festivalu ve Vukovaru v roce 2014. Dokumentární tvorba a spolupráce Ferenczi je také uznávaným tvůrcem dokumentárních filmů. Často spolupracoval s režisérkou Ágnes Sós, s níž vytvořil několik oceněných dokumentů, včetně snímků Megyek a TB-be (1997), Van a börtön, babám (2000) a Magamról röviden csak annyit (2002). V roce 2003 natočil dokumentární film Magyar buletin, který se zabýval problematikou maďarské menšiny v Rumunsku a získal Pamětní cenu Pála Schiffera na Maďarském filmovém festivalu a cenu za nejlepší režii na Festivalu nezávislých filmů. Za svou tvorbu byl oceněn prestižní Cenou Bély Balázse, která je udělována za významný přínos maďarské kinematografii. Pedagogická činnost Od roku 2003 Ferenczi působí jako pedagog na několika vysokých školách. Vyučuje na Katedře filmových studií Univerzity Loránda Eötvöse (ELTE), na Umělecké univerzitě Moholy-Nagy, na Budapešťské metropolitní univerzitě a na Univerzitě divadelního a filmového umění v Budapešti. Jako pedagog se zaměřuje na filmovou tvorbu a filmový jazyk, čímž přispívá k výchově nové generace maďarských filmařů.